ZDVOP Klokánek Brno se řídí Standardy kvality SPO (sociálně právní ochrany) dle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně.
Fond ohrožených dětí je nestátní nezisková organizace na pomoc týraným, zanedbávaným, neužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem, s působností na celém území České republiky.
Hlavní směry činnosti organizace:
Klokánek Brno nabízí přechodnou péči rodinného typu dětem ve věku 0 – 18 let, které z vážných důvodů nemohou zůstat ve své rodině a kterým jsme schopni zajistit uspokojení základních životních potřeb. Během pobytu je o děti pečováno do doby, dokud se nemohou vrátit zpět domů nebo do rodiny náhradní, případně do jiného zařízení dlouhodobé péče.
„Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v psychologické a jiné obdobné nutné péči.“ (dle zákona SPOD)
Děti po přechodnou dobu bydlí v samostatných bytech, kde se o ně starají v týdenních intervalech tzv. tety. Teta má na starost maximálně čtyři děti. O děti pečuje po všech stránkách – nakupuje, vaří, hraje si, připravuje se s nimi do školy, stará se o domácnost, dochází s nimi k lékaři, na volnočasové aktivity apod. O děti se kromě tet starají také sociální pracovníci, dále dle potřeb další odborní pracovníci (psycholog).
Děti jsou v Klokánku do doby, než se mohou vrátit zpět do své původní rodiny, než je vyřešena jejich rodinná situace.
Rodičům i dětem je poskytováno poradenství a nabízena spolupráce ke zlepšení jejich situace. Rodiče mohou využít dalších nabídek tzv. sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi.
Pokud se děti nemohou vrátit zpět do původní nebo širší rodiny, sociální pracovníci Klokánku spolupracují s příslušnými úřady, aby děti mohly jít do rodiny náhradní, v krajním případě do zařízení poskytující dlouhodobou péči.
Klokánek přijímá děti ve věku 0 – 18 let.
Celková kapacita zařízení je 28 míst.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v psychologické a jiné obdobné nutné péči.“ (dle zákona SPOD)
Zřizovatelem Klokánku Brno je Fond ohrožených dětí, což je nestátní nezisková organizace na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem, s působností na celém území České republiky.
Klokánek nemůže přijmout uživatele služby/dítě mimo vymezenou věkovou kategorii.
Klokánek nemůže přijmout potencionálního uživatele služby v případě, kdy by mělo z nějakého důvodu dojít k ohrožení řádného poskytnutí služeb dalším uživatelům služby a v případě kdy by přijetí znamenalo vážné ohrožení chodu Klokánku.
Klokánek nemůže poskytnout sociální služby osobám s těžkým tělesným postižením, s těžkým mentálním postižním, osobám trpící těžkou formou psychóz, osobám závislým na alkoholu a omamných látkách a osobám, jejichž zdravotní stav vyžaduje nepřetržitou lékařskou péči zejména z důvodu, že pro tyto případy není Klokánek technicky a personálně zajištěn.
individuální – převažuje při práci s dítětem
rodinná – spočívající v kontaktu dítěte s rodinou, zvyšování kompetencí rodičů aj.
Sociální pracovnice zařízení vede dle potřeb s dětmi individuální rozhovory.
Za dětmi dochází externí psycholog dle potřeb, obvykle 1x týdně.
Pro děti máme zajištěnou canisterapii (terapie pomocí psa), která probíhá zpravidla 1x 14 dní v prostorách zařízení.
S dětmi společně plánujeme, co se chtějí nového naučit, v čem se chtějí zlepšit apod.
Děti podporujeme ve volnočasových aktivitách v rámci města.
Účastníme se případových konferencí, které se týkají situace umístěných dětí.
Zprostředkováváme asistovaný kontakt rodičů či jiných osob s dětmi v zařízení.
Laická a odborná veřejnost, potenciální zájemci o služby, orgány OSPOD, soudy, lékaři aj. se mohou o Klokánku dozvědět také prostřednictvím:
Informace o provozu poskytuje zařízení zájemci takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byly srozumitelné a zájemce se mohl rozhodnout, zda nabídky využije či nikoliv.
Informace vždy podáváme s ohledem na věk a vyspělost dítěte i osob, které s dítětem přichází, doprovází jej.
Číslo pohotovostního telefonu je 792 226 334. Je veřejně přístupné a objevuje se na všech propagačních a informačních materiálech zařízení. Pohotovostní telefon je 24 hodin k dispozici všem potřebným občanům. Pohotovostní telefon mají na starost sociální pracovnice zařízení.
Zařízení se ve své činnosti zavazuje dodržovat základní lidská práva a svobody dětí. Závazek vyplývá z ústavních norem České republiky a mezinárodních úmluv a také z pravidel občanského soužití – dodržování psaných i nepsaných etických a zvykových norem.
Ochrana práv dětí je jedním z hlavních pilířů činnosti zařízení a je rovněž měřítkem kvality poskytovaných služeb. Znalost ochrany práv osob je nutná u všech pracovníků zařízení a zavedení do praxe je podmínkou jeho fungování.
Služby poskytované dětem jsou individuálně nastaveny tak, aby byly dětem oporou v záležitostech, které samy nezvládají a potřebují pomoc druhé osoby. Ve všem ostatním se pracovníci zařízení zavazují respektovat samostatnost rozhodování a konání dítěte, respektovat jeho svobodnou vůli a názor. Principem je nabídnout konkrétnímu dítěti právě takovou podporu, kterou ono samo potřebuje.
Při naší činnosti se řídíme legislativou platnou v ČR. Řídíme se mimo jiné:
Ústavou
Listinou základních práv a svobod
Úmluvou o právech dítěte
Zákonem o sociálně-právní ochraně dětí
Občanským zákoníkem aj.
Kromě platné legislativy se řídíme také tzv. Etickým kodexem pracovníků FOD- příloha č. 19, pracovními postupy, metodickými pokyny, standardy SPOD.
Právo na soukromí a osobní život
V zařízeních nabízejících pobytové služby může být problémem nedostatek soukromí - dochází k omezení svobody dětí a jejich soukromí.
Příklady předcházení situacím, při nichž by mohla být porušována práva dítěte:
Je potřeba zajistit dostatečné soukromí a absenci dalších osob (zavřít dveře, požádat osoby v místnosti, aby se vzdálily).
Poučit dítě a zajistit mu soukromí.
Pracovníci pracují profesionálně a lidsky přistupují k dítěti, neřeší osobní problémy při práci s dítětem, v případě hrozícího vyhoření navrhuje ředitelka zařízení funkční řešení (supervize, dovolená).
Děti mají možnost vybrat si z nabízených volnočasových aktivit a trávit svůj volný čas podle své vůle a uvážení – záleží na věku a rozumových schopnostech dítěte (personál zajišťuje bezpečnost).
Každé dítě má právo trávit čas s osobami jemu blízkými v soukromí a bez vyrušování.
Dítě má právo si pokoj vyzdobit a popř. vybavit vlastními předměty podle své vůle a po domluvě s tetou.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Právo na volný pohyb je jedním ze základních lidských práv.
Volný pohyb dítěte je závislý na věku a rozumových schopnostech dítěte. Pokud dítě projeví zájem o samostatné vycházky mimo areál zařízení, lze je uskutečnit po domluvě s tetou. Věková hranice pro samostatné opuštění Klokánku je 12 let, s ohledem na rozumovou vyspělost dítěte. U mladších dětí je možné odejít ze zařízení jen v doprovodu jiné dospělé osoby (teta, denní teta, sociální pracovnice, ředitelka, rodiče, jiní příbuzní, opatrovník dítěte aj.).
Děti se mohou volně pohybovat ve veřejně přístupných prostorách zařízení, pokud tím nenarušují plynulý chod zařízení.
V případě odchodu dítěte na samostatnou vycházku mimo zařízení je dítě povinno nahlásit tetě místo pobytu a čas návratu.
Každé dítě má nárok na doprovod tety nebo pomocné tety.
Každé dítě má právo na odpočinek; jeho délka je závislá na provozu konkrétního bytu (např. dítě nemůže být na bytě samo, bez dohledu dospělé osoby).
Kontakt s rodinou mu nemůže být odepřen z důvodu porušování pravidel, špatných známek apod. Může dojít max. k omezení kontaktu s kamarády, k omezení vycházek apod. Nikoli však k úplnému zákazu.
Konkrétní příklady předcházení situacím, při nichž by mohla být porušována práva dítěte:
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Zařízení podporuje rodinné a přátelské vazby.
Dítě má právo být pravidelně navštěvováno, přijímat telefonáty a telefonovat, má právo přijímat balíčky, dárky, dopisy aj. od rodičů a blízkých.
Ředitel zařízení je oprávněn:
Více viz Vnitřní řád (příloha č. 14), Pravidla Klokánku (příloha č. 15)a Návštěvní řád (příloha č. 41).
Znemožnění kontaktu s rodinou „za trest“ je nepřípustné!
Znemožnění kontaktu dítěte se zákonným zástupcem (dítěti blízké osobě) při špatném vyhodnocení aktuálních kompetencí návštěvy je nepřípustné.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Snažíme se o to, aby naše zařízení působilo co nejvíce jako rodinné prostředí. Každé dítě má právo vyzdobit si pokoj dle svého přání. Dítě má právo ukládat si věci do skříněk a na poličky, nosit oblečení, ve kterém se cítí pohodlně. Dítě má právo na aktivizaci v rámci společenských her, výletů, letních táborů, kulturně společenských akcí apod.
Dětem nabízíme pomoc v situacích, kdy pomoc potřebují nebo o ni žádají.
Děti vedeme k samostatnosti.
Zajišťujeme dětem hygienické prostředí (úklid, čisté prádlo, hygienické pomůcky).
Nutit či omezovat aktivitu dítěte ve volnočasových, aktivizačních činnostech – nepřípustné. Nutit dítě k nošení nepohodlného, nemoderního oblečení, neposkytnutí základního hygienického prostředí – nepřípustné. Poskytnutí nedostatečného prostoru pro přípravu do školy – nepřípustné.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Každé dítě má právo vlastnit majetek. Finanční majetek dítěte je stále jeho majetkem, přestože mu při jeho spravování může pomáhat druhá osoba (teta).
Umožňujeme dětem, aby si s sebou do zařízení vzaly běžné věci a aby je běžným způsobem užívaly. Na přání dítěte uložíme majetek na bezpečné místo.
Ředitel zařízení je oprávněn převzít od dítěte do dočasné úschovy finanční hotovost a předměty ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí a v odůvodněných případech i cenné předměty; písemný zápis o převzetí a jeho důvodech ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je založen do spisové dokumentace o dítěti.
Nerespektování práva vlastnit majetek – nepřípustné.
Je nepřípustné dítěti majetek zabavovat, zamykat a rozhodovat o jeho použití. Stejně tak jakkoli zacházet s majetkem dítěte bez jeho vědomí je nepřípustné.
Příklady předcházení situacím, při nichž by mohla být porušována práva dítěte:
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
V rámci snahy začlenit dítě do společnosti mimo zařízení, má dítě možnost zapojit se do činností a aktivit mimo zařízení a využívat služeb vně zařízení (děti docházejí do školských zařízení, zájmových kroužků, obchodů, k lékařům mimo zařízení, navštěvují kina, divadla, knihovny apod.).
Děti mají možnost vybrat si z nabízených volnočasových aktivit mimo zařízení a trávit svůj volný čas podle své vůle a uvážení – záleží na věku a rozumových schopnostech dítěte (personál zajišťuje bezpečnost). Pomáháme dětem aktivně vyhledávat nabídky a informace o službách.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Jedná se o poskytování základní nebo odborné zdravotní péče dítěti. Všechny děti mají právo na zajištění lékařské pomoci a lékařské péče, např. pediatr, zubař, gynekolog, oční lékař, psychiatr, alergolog aj.
Za včasné a správné podání léků a přípravu dietní stravy je zodpovědná teta. O správném podání léků je poučena pediatrem, stejně tak o dietním stravování.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Každé dítě má právo na vzdělání a uplatnění v pracovních činnostech. Děti mladšího věku mají povinnou školní docházku. Starší děti dochází na střední a odborné školy dle jejich výběru.
Dítě má právo na přípravu do školy.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Zařízení vnímá děti jako osoby s vlastním názorem – tudíž i s možností výběru a práva spolurozhodování. Tzn., že děti mají právo vyjadřovat se k věcem, které se jich týkají, podílet se na spolurozhodování.
Pracovníci zařízení hovoří s dítětem jasně a srozumitelně o plánech, o volbě činnosti, o všem, čeho se dítě účastní nebo co jej zajímá.
Samozřejmostí v práci pracovníků zařízení je proto společné plánování aktivit s dítětem – individuálně, dle jeho přání či potřeb a respektování názoru a přání dítěte.
Tety se snaží asistovat dítěti při naplňování přání a potřeb.
Je třeba brát v úvahu věk a vyzrálost dítěte. V případě nejasností je možné věc konzultovat s odborníky.
Ředitel zařízení je oprávněn nařídit vyšetření dítěte, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Každé dítě má právo na důstojné jednání a rovný přístup. Porušování práva na důstojnost souvisí s předchozím právem. Usilujeme o zvýšení soběstačnosti dítěte, zvýšení samostatnosti a snížení míry závislosti dítěte na druhé osobě, dle věku a mentální vyzrálosti dítěte.
Respektujeme tempo dítěte, jeho právo na soukromí aj.
Pracovník odpovídá na otázky dítěte, udržuje oční kontakt v rozhovoru s dítětem.
V oslovování respektujeme zásady slušného chování.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Každé dítě má právo na informace o jeho situaci. Při sdělování informací přihlížíme k věku a mentální vyzrálosti dítěte. Dětem se snažíme vytvořit bezpečné prostředí a doprovázet je v průběhu pobytu (říkat dětem pravdu, nejsme viníky situace, prožívat emoce s dětmi, …).
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Každé dítě má právo na ochranu před zneužitím jakéhokoliv charakteru. Zařízení se snaží poskytovat služby tak, aby v co největší možné míře omezilo nebezpečí zneužití dítěte.
Zařízení aktivně bojuje proti užívání takových postupů a metod, které by mohly vést ke zneužívání - porušení lidských práv. Jedná se o postupy, které zakrývají týrání nebo zneužívání, nejenom fyzické či sexuální, ale také zneužívání ve prospěch pracovníka (dítě vykonává práci namísto pracovníka). Dítě nesmí vykonávat práci za pracovníky. Pracovní činnosti, které děti dělají, jsou v rámci nácviku činností běžného života.
Zneužití důvěry dítěte a jakýkoliv pokus o zneužití či týrání je porušením zákonů České republiky. Pracovník je za toto jednání trestně stíhán. Známky sexuálního zneužívání mezi dětmi je nutno okamžitě řešit a zabránit opakování situace.
Nastane-li nějaká tato situace, bude vše ohledně dětí řešeno s odborníky a osobami, které jsou zodpovědné za jejich výchovu (zákonný zástupce, opatrovník aj.).
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Dítě má právo svobodně projevovat náboženství nebo víru.
Právo na víru může být podrobováno pouze takovým omezením, jaká předepisuje zákon, např. nesmí omezovat ostatní atd.
Vysvětlení a rozebrání situace, verbální napomenutí, snížení odměn, rozvázání pracovního poměru. Pracovník, který se dopustil porušení práva, se vždy omluví.
Některá práva jsou limitována ustanoveními Zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí a trestního zákona, zejména jedná-li se o ohrožení života dítěte a pracovník je tedy povinen oznámit takovou skutečnost, která nasvědčuje poškozování dítěte příslušnému orgánu SPOD a poskytnout mu součinnost v případě, že jde o podezření na trestný čin, pak je pracovník vázán povinností tuto skutečnost orgánu činnému v trestním řízení oznámit a taktéž mu poskytnout nezbytnou součinnost.
Každé porušení práv je řádně prošetřeno ředitelkou zařízení, případně jejím nadřízeným. Nejdéle do 30 dní.
Porušení práva je vždy rozebíráno z pohledu všech zúčastněných stran. S dítětem i pracovníkem, který se porušení práva dopustil, je neodkladně veden rozhovor o situaci. Dále je rozhovor veden s případnými svědky události, s každým zvlášť, odděleně.
Ředitelka se vždy zabývá tím, zda došlo k porušení práv záměrně nebo nezáměrně, tedy nedopatřením.
Dojde-li k porušení pravidel nedorozuměním, je pracovník na porušení práva upozorněn a je veden k omluvě dítěti. Stane-li se obdobná situace opakovaně 3x, je pracovník verbálně napomenut.
Dojde-li k porušení práva záměrně, je pracovník veden k omluvě a je verbálně napomenut. Dle závažnosti míry porušení práv může dojít i ke snížení osobního ohodnocení, v krajním případě i k rozvázání pracovního poměru.
V případě týrání či zneužívání dítěte - FOD vyhodnocuje toto chování jako hrubé porušení pracovní kázně. S pracovníkem je ukončen pracovní poměr. Pracovníci, kteří o zneužívání, využívání či týraní věděli a nezakročili, jsou také vinni a to nejen morálně. FOD vyhodnocuje toto chování také jako hrubé porušení pracovní kázně, vedoucí k ukončení pracovního poměru.
Při porušení práva dítěte či rodiče jsou tato práva vždy znovu rozebírána na pravidelných poradách, z důvodu předcházení těmto situacím.
Záznam o situaci, při které došlo k porušení práv dítěte, se zapisuje a zakládá do osobní složky pracovníka a do spisové dokumentace dítěte. Záznam provádí sociální pracovnice, schvaluje ho ředitelka zařízení. (Příloha č. 16)
Záznam obsahuje:
Klokánek Brno se nachází v okrajové části Brna a to v městské části Brno – Líšeň. Přesná adresa zařízení je Michalova 4, 628 00 Brno. Tato budova není ve vlastnictví Fondu ohrožených dětí. Vlastníkem budovy je Město Brno, u kterého je zařízení v nájemním vztahu.
Budova zařízení je označena viditelným grafickým nápisem a u vstupních dveří je umístěna cedule oznamující zřizovatele zařízení a kontaktní údaje. Dále jsou u vstupních dveří instalované zvonky s hlasovým reproduktorem, které jsou propojeny s kancelářemi v přízemí a jednotlivými byty v celé budově. Před vchodem je umístěna dopisní schránka.
V blízkosti zařízení (cca 300 m) se nachází autobusová zastávka a cca 350 m zastávka tramvaje.
Okolí Klokánku je vhodné k turistice, cyklistice a dalšímu rekreačnímu využití. K budově přiléhá oplocená zahrada s houpačkami, prolézačkami, bazénem a s grilovacím krbem.
Svěřené děti bydlí v samostatných bytech 2+kk, kde se o ně starají dvě tety, které se po týdnu střídají. Vybavení a úprava bytu je schváleno hygienickou stanicí v místě Klokánku, které dává přivolení k provozování sociálně – právní ochraně dětí v Klokánku i v konkrétních bytech.
Teta má na starost maximálně 4 děti, o které pečuje po všech stránkách. Nakupuje, vaří, připravuje děti do školy, stará se o domácnost, dochází s dětmi k lékaři, připravuje dětem volnočasový program a jiné. V Klokánku jsou tety týdenní (střídavé), které mají na starosti celý byt a 4 svěřené děti a poté máme v Klokánku tety denní, které týdenním tetám vypomáhají s péčí o děti. Například, když teta má malé miminko a potřebuje s dalším dítětem navštívit PPP, denní teta ji v bytě zastoupí a postará se o miminko, případně o další děti.
Denní teta má na starost sklady oblečení a hraček. Chystá dětem dárky k narozeninám a k svátkům nebo na Vánoce.
O děti se kromě tet starají také sociální pracovnice a další odborní pracovníci, např. psycholog.
Klokánek nabízí přechodnou rodinnou péči pro děti z celé republiky, ale převážně z Jihomoravského kraje. Děti jsou v Klokánku do doby, než se mohou vrátit zpět do původní nebo náhradní rodiny, než je vyřešena rodinná situace, nejdéle však na dobu jednoho roku. Během pobytu jsou dětem poskytované služby s cílem děti aktivizovat a podpořit jejich zdravý vývoj. Rodičům i dětem je poskytováno poradenství a nabízena spolupráce.
Klokánek není plně bezbariérový.
Od ledna 2015, kdy skončila výjimka udělená MPSV, je v Klokánku Brno v provozu pouze 7 bytů a kapacita zařízení je 28 dětí. Dále máme k dispozici 3 kanceláře a terapeutickou místnost, sklep, sklad oblečení, sklad elektroniky, dílnu pana správce, WC pro návštěvy a WC pro zaměstnance. Dále máme k dispozici 4 byty, které jsou momentálně nevyužité.
V přízemí Klokánku se nachází návštěvní místnost (o velikosti 16m2), kde probíhají návštěvy rodičů a dětí. Návštěvní místnost je vybavena kobercem, sedací soupravou včetně jídelní židličky a přebalovacím pultem pro menší děti, konferenčním stolkem a malými židličkami. Dále je tu stěna s úložným prostorem, kde jsou různé hračky, knížky a jiné vybavení určené pro děti. Dále viz Návštěvní řád (příloha č. 41).
Děti mají k dispozici hernu o velikosti 77m2 (viz příloha č. 37), která je situována také v přízemí a kde se odehrávají různé události, ať už nějaké vystoupení či divadlo nebo kroužky. Herna je uspořádána na dva oddíly. V přední časti herny je umístěna plazmová televize s DVD přehrávačem, XBOX 360 s Kinectem, hifi věž a stolní fotbal. Naproti TV je sedací souprava se stolkem.
Zadní část herny je prosklená s východem na zahradu. Je zde umístěna sedací souprava a relaxační pohovka. Jsou zde umístěny předložky a koberce ke hraní, hrací kočárky a další herní prvky. Po bočních obvodech herny jsou umístěny úložné skříně, které jsou popsány a jsou v nich uloženy např. výtvarné materiály, deskové hry, puzzle a další. Dále je v herně knihovna, která je rozdělena dle jednotlivých žánrů a seřazena podle abecedy. V zadní části herny je umístěn klavír.
Zahrada (viz příloha č. 38) – na zahradě jsou tzv. kóje, které patří k bytům. Jsou zde uloženy jízdní kola a další sportovní vybavení, které je upravováno dle aktuální skladby dětí na bytě. Vedle kójí stojí plechový domek, který slouží jako příruční sklad kočárků. Na levé straně zahrady je velký altán, který slouží k umístění zahradního nábytku, sekaček a dalšího zahradního příslušenství. Mezi vybavení zahrady patří bazén, v letní sezoně trampolína, pingpongový stůl, prolézačky a boxovací pytel.
Na chodbě u vchodu na zahradu je umístěna schránka důvěry a zároveň schránka podnětů a stížností.
Kanceláře sociálních pracovnic, ředitelky zařízení, pracovnice pro sponzoring i terapeutická místnost jsou umístěny v přízemí.
Byty v Klokánku jsou velikostně 2+kk a jsou vybaveny způsobem odpovídajícím jejich užívání (podle věku umístěných dětí dochází k případnému přesunu a doplnění vybavení). Každý byt má předsíň, kde jsou šatní skříně (úložné prostory) a předsíňové stěny.
Koupelna je vybavená vanou, umyvadlem, pračkou a WC, které je oddělené příčkou.
Kuchyně je spojená s obývacím pokojem. Kuchyňský kout je vybaven linkou, jídelním stolem, sporákem, mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí a kombinovanou lednicí s mrazákem. Dále různými menšími kuchyňskými spotřebiči (robot, toaster, mixér atd.).
Obývací kout je vybaven křeslem, sedacím pytlem, psacím stolem a židlí, TV a DVD přehrávačem, lampou. Zde je také umístěna válenda, kde teta spí.
Dětské pokoje jsou uzpůsobovány aktuální skladbě dětí na bytě. V pokoji může být psací stůl, postele, dětská postýlka, boxy s hračkami, knížky, hrací kočárky, deskové hry a jiné. Dále jsou v pokojích pokojové stěny, skříně a na stěnách poličky na drobné hračky a bytové doplňky.
Všechny prostory jsou zkolaudovány a hygienicky posouzeny. Vnitřní prostory zařízení odpovídají hygienickým a protipožárním předpisům.
Oba rodiče mají právo na informace o dítěti – v jakékoliv formě, v intervalu, na kterém se dohodneme.
Rodičům sdělujeme informace o dítěti vždy na jejich žádost.
Rodiče dítěte jsou informováni vždy, je-li třeba souhlasu zákonného zástupce nebo dojde-li k porušení pravidel Klokánku závažným způsobem (např. útěk dítěte, požití alkoholu či drog apod.).
Může nastat situace, že se dítě svěří pracovníkovi Klokánku a požádá ho, aby informace považoval za důvěrné a nepředával je rodičům. V takovém případě je s dítětem hovořeno o tom, zda je třeba rodiče informovat, např. porušení pravidel Klokánku závažným způsobem, těhotenství dítěte aj. Pokud ano, vedeme dítě k tomu, aby tak učinilo, nabídneme mu k tomu naši pomoc a podporu.
Je-li dítě přijato na Dohodu se zákonným zástupcem, pak rodič v Dohodě vymezí, jaké další osoby (např. druhý rodič, sourozenci, prarodiče, další příbuzní, sousedé atd.) mohou být o pobytu dítěte informovány.
Chce-li se informovat o dítěti osoba, kterou rodič v dohodě nevymezil, nemohou být této osobě podány žádné informace o dítěti.
Pokud je dítě do zařízení svěřeno na žádost OSPOD či soudním rozhodnutím, tak cizím osobám informace o dítěti neposkytujeme. Odkazujeme je na příslušný OSPOD.
FOD je osoba pověřená MPSV výkonem sociálně-právní ochrany dětí podle § 48 a následujících zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a v důsledku toho má následující povinnosti:
OSPOD je informován vždy, dle místa trvalého bydliště dítěte. Klokánek je povinen zaslat Hlášení o přijetí dítěte (viz příloha č. 4); vyžádat si potvrzení důvodnosti pobytu pro účely výplaty státní příspěvku (viz příloha č. 5). Po ukončení pobytu je na OSPOD zasláno Hlášení o ukončení pobytu (příloha č. 8).
Pracovník Klokánku se dohodne s příslušným pracovníkem OSPOD, jak často a v jaké formě si budou předávat informace. Zprávy obsahují důležité informace ohledně pobytu dítěte – adaptace, školní prospěch, chování, kontakty s rodinou, spolupráce s rodiči, naplňování IPOD (individuální plán ochrany dítěte) apod.
OSPOD vždy informujeme o dítěti na jeho žádost.
Zařízení Klokánek má vypracovanou nabídku služeb, včetně podmínek jejich poskytování a povinností zájemce vyplývající z užívání služby v podobě informačních letáků – pro veřejnost (příloha č. 17) a pro odborníky (příloha č. 18). Tyto jsou poskytovány rodičům, pracovníkům OSPOD, veřejnosti i jiným organizacím, které se o službu zajímají, které s námi spolupracují atd.
Pro děti, zejména menší, obsah služeb a péče vysvětluje a dojednává teta nebo sociální pracovník. Ty dítěti vysvětlují vše spojené s jeho pobytem v zařízení, jsou mu oporou a plně k dispozici. Více viz Pravidla pro děti, odstupňována dle věku dítěte – příloha č. 15.
Laická a odborná veřejnost, potenciální zájemci o službu, orgány OSPOD, soudy, lékaři a další se mohou o Klokánku dozvědět také prostřednictvím:
Informace o službě poskytuje zařízení zájemci takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byly srozumitelné a zájemce se mohl rozhodnout, zda nabízené služby využije či nikoli.
Informace vždy podáváme s ohledem na věk a vyspělost dítěte i osob, které s dítětem přichází, doprovází jej.
Číslo pohotovostního telefonu 792 226 334 je veřejně přístupné a objevuje se na všech propagačních a jiných materiálech zařízení. Pohotovostní telefon je 24 hodin k dispozici zájemcům o službu. Pohotovostní telefon má zpravidla na starost sociální pracovník zařízení.
Zařízení podporuje rodinné a přátelské vazby. Návštěvy jsou upraveny v Návštěvním řádu (příloha č. 41).
Dítě má právo být pravidelně navštěvováno, přijímat telefonáty a telefonovat, má právo přijímat balíčky, dárky, dopisy aj. od rodičů a blízkých.
Právo dítěte (odděleného od jednoho nebo obou rodičů) udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.
Návštěvy jsou povoleny denně. Návštěvám je doporučeno se vždy předem ohlásit, aby se předešlo tomu, že bude dítě mimo zařízení, pokud by jej příbuzní navštívili neohlášeni. Návštěva se zapisuje do Návštěvní knihy (viz příloha č. 13).
ZDVOP Klokánek poskytuje rodičům či osobám odpovědným za výchovu dítěte při přijmu dítěte i během jeho pobytu informace týkající se kontaktů s dítětem, především o tom:
Rodičům jsou předány při přijetí dítěte tzv. Informace pro rodiče (příloha č. 20) a k nahlédnutí je i Návštěvní řád (příloha č. 41).
Děti mohou navštěvovat také jejich kamarádi, spolužáci. Návštěva se může uskutečnit na bytě, pokud nenaruší jeho program, či ostatní děti. Nebo se může uskutečnit v návštěvní místnosti. Návštěva se zapíše do Návštěvní knihy.
V souladu s přáním dítěte vytváří zařízení příležitosti pro smysluplné vztahy mezi dítětem a jeho rodinou a dalšími blízkými lidmi.
Rodiče mohou dětem:
Kontakt dítěte s rodičem i dalšími osobami může probíhat:
Kontakt dítěte s dalšími rodinnými příslušníky je ovlivněn i tím, na základě jakého způsobu bylo dítě přijato do Klokánku:
Při kontaktu s dalšími osobami je vždy přihlédnuto k přání dítěte. Dítě je vždy dotazováno, při rozhovoru se sociální pracovnicí, na to, zda se chce s osobou setkat a za jakých podmínek (zda mimo zařízení nebo uvnitř, za účasti další osoby nebo samo atd.).
Tzv. asistovaný kontakt, tedy kontakt dítěte s další osobou za účasti jiné osoby, může být realizován za účasti:
Odmítá-li dítě kontakt se zákonným zástupcem, je věc konzultována s psychologem zařízení či jiným odborníkem. V navazování vztahů je pak pokračováno dle pokynů odborníků. Dítě se snažíme pro příště v kontaktu podpořit. (více viz kapitola Omezení kontaktů).
Ředitel nebo jím delegovaný zástupce zařízení má právo zakázat nebo přerušit návštěvu rodičů nebo jiných osob v zařízení v případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí soudu. Ředitel zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálně-právní ochrany, pokud jde o zamítnutí žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o povolení pobytu mimo ZDVOP. Nadřízeným správním orgánem ředitele je krajský úřad, v jehož obvodu se nachází adresa sídla ZDVOP.
Návštěvy rodičů přímo na bytě jsou možné jen výjimečně a tehdy, pokud nejsou na bytě ostatní děti.
V Klokánku je k dispozici služební mobil, který slouží mimo jiné i ke kontaktu dětí se svými rodiči a dalšími osobami. Telefonický kontakt lze uskutečnit od 9:00-18:00 (případně dle dohody).
TELEFONOVÁNÍ SLUŽEBNÍM MOBILEM (724 567 513)
TELEFONOVÁNÍ VLASTNÍM MOBILEM
Děti mají právo na soukromí a na listovní tajemství. Pokud dítěti přijde dopis/balík, musí být jeho právo respektováno.
Sociální pracovnice nebo teta vždy dítěti nabídnou možnost seznámit se s dopisem či balíkem společně, za jejich přítomnosti. Je mu vysvětleno, proč je důležité, aby pracovnice věděly, kdo dítě kontaktuje apod. (zájem rodičů, kontakt s cizí osobou, nebezpečnost obsahu balíku apod.). Pokud jde o dítě, které neumí číst, pomůže mu vždy pracovník zařízení.
Ředitel zařízení nebo jím delegovaný vedoucí zařízení je oprávněn být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, a provést o tom záznam do spisové dokumentace o dítěti.
Doručená pošta dětí se zapisuje do knihy doručené pošty a do spisu dítěte.
Kontakt s rodinou dítěti nemůže být odepřen z důvodu porušování pravidel, špatných známek apod.
K omezení kontaktu může dojít jen za předpokladu, že je takto soudem rozhodnuto. V takovém případě musí např. návštěvy rodiny probíhat v prostorách Klokánku, za přítomnosti pracovníka zařízení aj.
Kontakt dítěte s rodinou může být též dočasně omezen, pokud si dítě kontakt samo nepřeje. Obracíme se v tomto případě na psychologa, který se na toto téma zaměří s dítětem. Dítě se snažíme k příští návštěvě podporovat.
Kontakt dítěte s rodinou může být též dočasně omezen, pokud probíhá policejní vyšetřování z důvodu podezření ze spáchání trestného činu na dítěti a to do odvolání policie a příslušného oddělení sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD).
Kontakt dítěte s rodinou může být též omezen, pokud je rodič pod vlivem omamných látek či alkoholu, je agresivní vůči svému dítěti apod. Rodiči se vysvětlí, že kontakt dítěte s ním není momentálně vhodný a domluví se na dalším možném setkání.
Snažíme se s rodičem vypracovat program, jak bude dítě kontaktovat.
Situaci je potřeba posuzovat individuálně, s ohledem na pravidla zařízení.
Strukturu a počet pracovníků a jejich úvazků schvaluje na základě svých pravomocí předsednictvo FOD, vychází z charakteru a z kapacity zařízení. Struktura i počet pracovníků se v návaznosti na rozsah poskytovaných služeb i konkrétních personálních podmínek může aktuálně měnit.
Organizační struktura Klokánku Brno s kapacitou 28 míst je následující:
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
ochraně dětí č. 359/1999 Sb., v platném znění, a navazujících předpisů,
ohodnocení pracovníků,
další kárná opatření předsednictvu FOD,
konzultuje další postup,
v platném znění), včetně uzavírání dohod a pověřuje příjmem dětí další pracovníky zařízení,
Je oprávněna (§ 42a odst. 3 cit. zákona)
Odborná způsobilost, kvalifikační a osobnostní předpoklady: viz výše (ředitelka zařízení)
Kompetence:
Sociální pracovnice
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
plní další úkoly podle pokynů předsednictva FOD a ředitelky Klokánku Brno.
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
Odborná způsobilost, kvalifikační předpoklady:
Osobnostní předpoklady:
Kompetence:
Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů podle § 49, odst. 2, písm. c, zákona o sociálně-právní ochraně. Výpis nesmí být starší 3 měsíců.
Dokládá se vyjádřením lékaře závodní preventivní péče.
Závodní lékař Klokánku Brno: MUDr. Jana Drmelová, Brno, Neklež 3
Dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte, § 49a).
Odbornou způsobilost dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte, § 49a)
nemusí splňovat pracovníci, kteří nejsou pověřeni výkonem SPO. Tito pracovníci ale nemohou poskytovat SPO, nemohou poskytovat poradenství dětem, rodičům nebo jiným osobám za výchovu dítěte, a to ani pod dozorem způsobilého zaměstnance.
Jsou prověřovány při rozhovoru s ředitelkou či jiným pověřeným pracovníkem.
„Vyloučení kontraindikací“ je pak obsahem psychologického vyšetření. Před nástupem jím musí projít všichni pracovníci ve funkcích: sociální pracovník, pracovník v sociálních službách a ostatní pracovníci, kteří mají ve své pracovní náplni práci s dětmi. Psychologické vyšetření pro potřeby FOD vykonává psycholožka Mgr. Petra Vláčelová.
Za vhodné osobnostní předpoklady jsou považovány zejména:
empatie, komunikativnost, zodpovědnost, spolehlivost, schopnost samostatné práce i práce v týmu, flexibilita, odolnost vůči zátěži, schopnost a ochota se dále vzdělávat, schopnost identifikace s firemní kulturou, schopnost práce na nekuřáckém pracovišti.
Za vhodné je u pracovníků v sociálních službách - v pracovním zařazení teta nebo pomocná teta/strýc - považována osobní zkušenost z péče o děti ve vlastní nebo širší rodině, profesní zkušenost z práce s dětmi, zkušenost s vedením domácnosti. Tato připravenost je prověřena v rámci dobrovolnické práce v rozsahu daném smlouvou o dobrovolnické práci před uzavřením pracovní smlouvy ve vybraném zařízení Klokánek.
Všichni pracovníci zařízení, a to bez výjimky, mají povinnost mlčenlivosti, a to na všechny informace týkající se dětí, jejich rodiny, jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů atd. Na informace týkající se svěřených dokumentů a právních dokumentů, informace o spolupracujících organizacích apod.
Pracovníci berou na vědomí, že je tato mlčenlivost vázána vůči všem cizím organizacím a osobám. Výjimku tvoří situace, kdy je každému občanu uložena ze zákona oznamovací povinnost, nebo je-li o podání zprávy zaměstnanec požádán (např. soudem, PČR, OSPOD).
Nejvyšším orgánem je Členské shromáždění, které se schází 1x ročně.
Členské shromáždění volí na 3leté volební období Radu FOD a Předsednictvo FOD
Předsednictvo FOD na úseku personálním rozhoduje a schvaluje:
Pokud se uvolní pracovní místo nebo vznikne-li potřeba rozšíření stávajících pracovních míst, probíhá výběrové řízení.
Zájemce o práci zasílá do zařízení strukturovaný životopis a motivační dopis.
Výběrové řízení je více kolové.
Během pohovoru bude prověřeno jejich dosažené vzdělání a případná praxe v návaznosti na požadavky odborné způsobilosti. Zájemci budou seznámeni s podmínkami – pracovními, finančními, u vybraných pracovních pozic s potřebou absolvování dobrovolné práce (zájemce si sám vyhodnotí, zda tato práce odpovídá jeho představám) před uzavřením pracovní smlouvy v rozsahu stanoveném zřizovatelem atd.
Před nástupem do zaměstnání je zájemce povinen absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u závodního lékaře.
Po schválení přijetí pracovníka na dané pracovní místo Předsednictvem FOD je s ním sepsána pracovní smlouva, jejíž součástí je pracovní náplň a mzdový výměr.
Po uzavření pracovní smlouvy nastupuje pracovník na příslušné pracoviště.
Zaškolování probíhá následovně:
- standardy SPOD,
- vnitřní předpisy zařízení (vnitřní řád, provozní řád…),
- provozně metodické manuály zařízení,
- základní dokumenty FOD (stanovy, Etický kodex,…),
- informační materiály FOD (zpravodaje, letáky, …),
Každý pracovník má dostatečný časový prostor k seznámení se s výše uvedenými dokumenty včetně možných dotazů a diskuzí, minimálně 2 týdny.
Dobrovolníkem je každý, kdo ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonává činnost ve prospěch jiných lidí.
Dle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě může být dobrovolníkem fyzická osoba, starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území ČR, která se na základě svých vlastností, znalostí a dovedností svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu bez nároku na odměnu.
Zařízení přijímá nové zájemce o dobrovolnictví, avšak dle jejich aktuálního počtu. Pokud se zařízení rozhodne využívat dobrovolníky, napíše výzvu na webové stránky a sociální síť – Facebook. Dobrovolníky schvaluje a školí ředitelka zařízení.
Náplní práce dobrovolníka je pomoci tetám zkvalitňovat jejich práci, pomáhat organizovat volnočasové aktivity a také se jich účastnit. Dobrovolník není za svůj čas v zařízení placen. Dochází do zařízení ve svém volném čase. Po příchodu se ohlásí u ředitelky nebo sociální pracovnice. Vždy však dá předem vědět, např. telefonicky/mailem ředitelce zařízení, kdy přijde.
Ředitelka zařízení pak na začátku obou směn předkládá tetám rozpis praktikantů na celý týden, vč. doby, po kterou v zařízení budou setrvávat. Tety se k jednotlivým dobrovolníkům hlásí, přiřazování dobrovolníků tetám tak funguje na principu rezervace. „Rezervace“ se může regulovat dle akutní/aktuální potřeby, situace. Většinou tak činí ředitelka zařízení nebo sociální pracovnice.
Dobrovolník nemá právo nahlížet do spisové dokumentace dítěte.
Dobrovolník se písemně zavazuje zachovávat mlčenlivost o zdravotním stavu a soukromí dětí a jejich rodinných příslušníků, s nimiž přijde do styku při výkonu činnosti nebo v souvislosti s ní.
Předkládá výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců.
Zařízení nakládá s osobními údaji dobrovolníka dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Při výběru a práci dobrovolníků je třeba mít na mysli, že se může dozvědět citlivé údaje o dětech, které v Klokánku jsou. Je tedy na zvážení ředitelky, v jaké míře bude dobrovolníky k činnosti zařízení využívat.
Dobrovolník v Klokánku pak může vykonávat tyto činnosti:
Ředitelka zařízení může dobrovolníka nepřijmout. Zda bude jeho pomoci využívat nebo ne, je plně v jeho kompetenci. Záleží zejména na potřebnosti využití v zařízení.
Klokánek přijímá na praxe studenty z různých škol. Je možné umožnit průběžnou nebo souvislou praxi či exkurzi. Smlouvu o praxi podepisuje vždy ředitelka zařízení.
Každému studentovi, který v zařízení vykonává školní praxi, je přidělen po domluvě v kolektivu jeden z pracovníků jako osoba pověřená dohledem nad praxí. Tato osoba podepisuje následné dokumenty týkající se praxe, např. program praxe, hodnocení praxe apod.
Pověřený pracovník Klokánku při zahájení praxe seznámí studenta se zásadami bezpečnosti práce a toto stvrdí podpisem dokumentu stejného, jako je předkládán při nástupu kmenových pracovníků.
Pracovníci poskytují studentům na praxi informace o organizaci. Snaží se jim zprostředkovat náhled na poskytování dané služby. Informace o klientech sdělují jen v případě, že mají studenti podepsanou mlčenlivost. Ve většině případů je mlčenlivost zakomponovaná i ve smlouvě o praxi školy. Klokánek nechává podepisovat i svůj dokument o mlčenlivosti.
Studenti se mohou s pracovníkem účastnit jednání s dítětem či jeho zákonným zástupcem v případě, že s tím oni souhlasí a bude-li pracovníkem téma jednání vyhodnoceno jako bezpečné (např. nepůjde o první rozhovor s dítětem, rozhovor na téma týrání apod.).
Studenti mohou do spisu klientů nahlížet pouze pod dohledem pověřeného pracovníka, ze spisů si nesmí pořizovat kopie.
Studenti se mohou s dětmi:
Ředitelka zařízení vede evidenci studentů.
Zařízení nakládá s osobními údaji studenta dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Ředitelka zařízení může dobrovolníka nepřijmout. Zda bude jeho pomoci využívat nebo ne, je plně v jeho kompetenci. Záleží zejména na potřebnosti využití v zařízení.
Zaškolování dobrovolníků a stážistů:
Zájemkyně o práci tety – dobrovolnická stáž:
Před nástupem do pracovního poměru a po kladném závěru psychologického vyšetření musí zájemce na pozici střídavé či denní tety absolvovat v zařízení stáž v rozsahu stanoveném zřizovatelem (7 dní). Jedná se tedy o zájemce o práci v zařízení, který splňuje potřebné předpoklady pro výkon práce – vzdělání, osobnostní předpoklady, bezúhonnost, kladné závěry z psychologického vyšetření. Je s ním sepisována dobrovolnická smlouva podepsána mlčenlivost, od stážisty je převzat výpis z trestného rejstříku – max. 3 měsíce starý, a je proškolen stejně tak jako dobrovolník nebo praktikant (viz výše).
Stáž je vykonávaná bez nároku na finanční odměnu.
Stážista vykonává veškerou činnost pod dohledem pověřené osoby, nejčastěji střídavé tety, se kterou je celý týden v „ klokánčím“ bytě. Ředitelka seznámí stážistu se základními povinnostmi, další školení provádí ředitelkou pověřený pracovník – střídavá teta.
Nejméně jednou během týdenní stáže vede ředitelka zařízení rozhovor se stážistou a zjišťuje jeho postřehy, odpovídá na různé dotazy atd. Po absolvování stáže se pověřený pracovník, ředitelka zařízení a stážista na společném sezení dohodnou, zda bude stážista absolvovat další části přijímacího řízení nebo ne, zhodnotí působení stážisty v zařízení aj.
Při ročním hodnocení pracovníků je součástí diskuse i otázka dalšího vzdělávání, dle potřeb jednotlivců i organizace. Zaměstnanci sami zhodnotí a navrhnou, co by se rádi naučili, co by při své práci využili, s čím si neví rady apod. Pokud toto neví, za pomoci ředitelky se pokusí definovat několik oblastí dalšího rozvoje, které by mohli následně využít při práci v Klokánku, jednu až dvě z nich vyberou. Poté je dohodnut způsob a čas, jak je možné dosáhnout stanovených změn. Ředitelka zařízení volbu pracovníků zaznamená do Plánu dalšího vzdělávání.
Následně ředitelka zhodnotí, zda lze některé oblasti rozvoje možné zajistit prostřednictvím zaměstnanců FOD/Klokánku. Pokud ano, osloví je a dohodne s nimi postup. Pokud ne, zjistí dostupnost z jiných zdrojů spolu s finanční nákladností. Má-li zařízení dostatečné prostředky, ředitelka vše sjedná. Pokud to není možné, nabídne jim vhodnou alternativu.
Další vzdělávání ve FOD organizuje zaměstnavatel, tj. ústředí, ředitelka zařízení podle možností a podle potřeb. Jedná se pak zejména o přednášky odborníka v zařízení.
Pro sociální pracovníky – v rozsahu 24 hodin.
Pro ředitele a vedoucí pracovníky – v rozsahu 24 hodin.
Pro tety – v rozsahu 24 hodin.
Na výše uvedené vzdělávací aktivity navazují semináře a kurzy přímo v jednotlivých zařízeních, o výběru témat a formy rozhoduje ředitelka zařízení podle aktuálních potřeb a finančních možností daného zařízení – např. kurz první pomoci, hyperkinetická porucha u dětí, šikana, romská problematika, volnočasové aktivity, zdravá strava,…
Vzdělávání na pracovišti – je-li na pracovišti nebo jinde ve FOD zaměstnaný odborník, je dobré využít jeho kapacity a zapojit ho do systému vzdělávání ostatních pracovníků. S ředitelkou je určen počet hodin a téma kurzu.
Výše uvedená školení, přednášky a semináře (organizované FOD) probíhají na náklady FOD. Při ukončení pracovního poměru bude pracovníkovi předán k dalšímu profesnímu uplatnění certifikát ze všech kurzů, které během pracovního poměru absolvoval.
Zaměstnanci si mají možnost půjčit odbornou literaturu. Literatura je k dispozici u ředitelky zařízení nebo u sociálních pracovnic v zařízení. O odborné literatuře umístěné v knihovně zařízení poskytují informace sociální pracovnice.
Hodnocení pracovníků zařízení FOD Klokánek se uskutečňuje následovně:
Hodnocení zaměstnance probíhá:
Hodnocení obsahuje:
Hodnocení je zaměřeno na:
Při hodnocení pracovníků dochází k sebehodnocení, k návrhu změn či opatření apod. formou rozhovoru mezi pracovníkem a ředitelkou zařízení. Hovořeno je o vykonané práci, splněných úkolech, problémových či sporných situacích, návrzích na zlepšení práce aj.
Smyslem a účelem hodnocení jednotlivých zaměstnanců je provést finanční a morální ocenění těchto zaměstnanců a to s cílem motivace do dalšího období a dále vytvoření podkladu pro plán osobního rozvoje. Cílem plánu osobního rozvoje je posílení a prohloubení znalostí a dovedností zaměstnanců.
Ředitelka zařízení může také každý měsíc finančně ocenit maximální částkou 3500,- Kč (500,- Kč x počet bytů v zařízení) zaměstnance zařízení. Částku může rozdělit mezi několik zaměstnanců nebo ji přidělit jednomu zaměstnanci.
Porady v zařízení – cca 1x měsíčně – 1x/2 měsíce (dle potřeby), plánovaně, porady se účastní všichni pracovníci zařízení, poradu svolává a vede ředitelka zařízení. V nepřítomnosti ředitelky vede a svolává poradu jeho zástupce. Zápis z porady provádí ředitelka zařízení nebo jeho zástupce; zápisy jsou k dispozici k nahlédnutí u ředitelky zařízení a také jsou zasílány na e-mail všech zaměstnanců. Všichni zaměstnanci také podepisují prezenci na každé poradě a také to, že se se zápisem z porady seznámili (viz příloha č. 40).
Malá porada – dle potřeby, účastní se všichni, kterých se předmět řešení týká (organizační pracovnice, denní tety, sociální pracovnice, ředitelka zařízení nebo pouze střídavá teta a sociální pracovnice, probíhá v kancelářích sociálních pracovnic/denních tet/ředitelky.
Intervize - dle potřeby, plánovaně, zpravidla v jednom vybraném bytě/v herně, plánovaně,
Setkání se účastní všechny tety, které mají momentálně službu a psycholožka zařízení která intervizi svolává a vede. Intervize může sjednotit postoje a postupy pracovníků. Všichni zaměstnanci také podepisují prezenci.
Dítě může být do zařízení přijato:
Prvotním impulsem je většinou telefonní dotaz od rodiče, OSPOD či jiné osoby (pracovník jiné neziskové organizace, příbuzný dítěte atd.) ohledně volného místa v našem zařízení. V případě, že volné místo nemáme, jsme nuceni žadatele odmítnout (odmítnuté žadatele zaevidujeme do Evidence odmítnutých žadatelů, která je vedena v listinné podobě u sociálních pracovníků. Nabízíme jiné volné místo v Klokánku v rámci ČR nebo ZDVOP zřizovaná jiným subjektem. Stav volných míst v Klokáncích po ČR se aktualizuje každé pondělí emailovou poštou a je uveden na stránkách Fondu ohrožených dětí. Volná místa také pravidelně hlásíme na Krajský úřad, který je zveřejňuje na svých stránkách.
Pokud volné místo v zařízení máme a dítě spadá do naší cílové skupiny, zjišťujeme základní informace o dítěti.
Pro umístění dítěte do bytu je nutno znát jeho věk a pohlaví, abychom věděli, zda je možné dítě do stávající skupiny dětí v bytě zařadit.
Přijímáme celé sourozenecké skupiny.
Důležitá je pro nás i informace, zda dítě nevyžaduje celodenní zdravotní dohled – pro tyto děti nejsme přizpůsobeni. Vždy zájemce odkážeme na příslušný OSPOD (nevolá-li sama pracovnice OSPOD).
Před příjmem vyžadujeme od OSPOD nebo rodiče tyto informace o dítěti:
Jednání se zájemcem se skládá z několika fází: (popis situace, kdy je příjem plánovaný, dítě doprovází zákonný zástupce, dojde k přijetí dítěte)
Při příjmu dítěte, pokud je to možné, je potřebné doložit tyto doklady:
Pokud při příjmu nejsou přítomni zákonní zástupci dítěte, zasíláme prostřednictvím příslušného OSPOD nebo přímo jim, po telefonické dohodě, tyto dokumenty:
Sociální pracovnice OSPOD nebo zákonný zástupce nám podepsané souhlasy zašle zpět.
Pokud je dítě přijato na vlastní žádost nebo na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je OSPOD povinen neprodleně podat návrh k soudnu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud, zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem v zařízení (citace §42, odst. 6 zákona 359/99 Sb.).
V případě příjmu v nočních a brzkých ranních hodinách nebo o víkendech zajišťuje příjem sociální pracovník nebo teta. Sociální pracovnice jsou na pohotovostním telefonu 24 hodin denně. Službu na pohotovostní telefon si sociální pracovnice střídají mezi sebou v časových intervalech cca po 14ti dnech. Lze domluvit i jinak, dle potřeby( dovolená, nemoc,…)
Příjem probíhá tak, že na pohotovostní telefon zavolá dítě, zákonný zástupce dítěte, osoba zastupující dítě (zákonný zástupce, Policie ČR, OSPOD, krizové centrum, atd.) Sociální pracovník dojedná všechny náležitosti přes telefon, informuje se o dítěti, o situaci zákonných zástupců. Pokud tak lze učinit, sociální pracovník příjme dítě v zařízení. Ve většině případů sociální pracovník dojednává příjem přes telefon. Následně informuje tetu, předává jí všechny potřebné informace pro přijetí dítěte jak do zařízení, tak do bytu.
Teta, která má službu na telefonu dítě příjme, zabezpečí jej a následně vyřizuje přijetí obdobně jako sociální pracovník. Potřebné formuláře mají tety k dispozici v uzamykatelné skříňce v návštěvní místnosti a jsou telefonicky poučené sociální pracovníkem, které formuláře použít.
Pokud je příjem ohlášený a máme k němu dostatek informací, připravíme potřebné dokumenty k dané formě přijetí.
Dohoda o svěření dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc (příloha č. 1 a 2)
Tiskne se ve 3 vyhotoveních:
Doklad o bezinfekčnosti (od lékaře)
Souhlas s fotografováním, na zdravotní služby a na školní záležitosti (příloha č. 21 a 22)
Informace pro rodiče (příloha č. 20)
Pravidla Klokánku (příloha č. 15)
Tiskne se v jednom vyhotovení verze pro rodiče
Pravidla Klokánku pro děti (příloha č. 15)
Záznamy
Tisknou se ve 2 vyhotoveních:
Doklady vyžadované při příjmu dítěte
Při příjmu dítěte je nutné doložit tyto doklady:
Pokud při příjmu nejsou přítomni zákonní zástupci dítěte, zasíláme prostřednictvím příslušného OSPOD některé dokumenty k podpisu a to: Souhlasy s úkony, Doklad o bezinfekčnosti; k pročtení Informace pro rodiče. Sociální pracovnice OSPOD nám je následně podepsané pošle zpět.
Postup při chybějících dokladech
V případě, že se nám nepodaří získat požadované doklady od zákonných zástupců či pracovníků OSPOD (ztráta či jiné důvody), je třeba zajistit vystavení duplikátů.
V případě chybějící karty zdravotní pojišťovny se obracíme přímo na zdravotní pojišťovnu, u které je dítě pojištěno, s písemnou žádostí o vystavení duplikátu.
Ohledně rodného listu dítěte, který se nám nepodařilo získat od zákonných zástupců nebo v případě novorozence, který ho dosud nemá vystaven, je nutné obrátit se na OSPOD, aby požádal příslušnou matriku o vystavení rodného listu nebo jeho duplikátu. Dle zákona o matrikách je k tomuto oprávněn pouze OSPOD.
Pokud není možno získat očkovací průkaz dítěte, obracíme se na příslušného pediatra, který měl dítě ve své péči, a žádáme, aby zaslal výpis z karty dítěte pediatrovi zařízení.
Pokud přijmeme nezletilé dítě, které již dosáhlo 15 let věku, a nemá vyřízen občanský průkaz (OP), pomůžeme mu s jeho vyřízením.
Jestliže přijmeme nezletilé dítě starší 15 let věku, které nám sdělí, že mu již OP byl vydán, ale nemá ho, nejspíš ho ztratil, postupujeme následovně: společně s dítětem nahlásíme ztrátu OP Policii ČR, která vystaví dítěti náhradní doklad, s náhradním dokladem dítě žádá o vystavení nového OP.
Většinou v rámci pracovní doby sociálního pracovníka. V těchto případech projednává všechny náležitosti spojené s příjmem dítěte do zařízení sociální pracovník.
Nastanou i situace, kdy je příjem neplánovaný, např. v nočních či brzkých ranních hodinách nebo o víkendech apod. Zpravidla zájemci o službu (zákonný zástupce, pracovník OSPOD, pracovník Policie ČR…) volají na pohotovostní telefon. Pracovník, který příjem po telefonu domlouvá, následně kontaktuje tety, které se připraví na příjem dítěte a podává jim potřebné informace. Teta po telefonu ve spolupráci s odpovědným pracovníkem připraví potřebné dokumenty k přijetí. V případě potřeby přijede sociální pracovnice do zařízení. (viz bod 9. 2. 2.)
Celý příjem probíhá s ohledem na aktuální situaci dítěte, jeho schopnosti, věk, komunikativnost apod.
Při příchodu dítěte do zařízení se snažíme společně s tetou navodit přátelskou atmosféru, např. pomocí hraček a klidné mluvy se snažíme dítě zklidnit.
Následně dítěti ve spolupráci s tetou vysvětlujeme: co mu budeme poskytovat a jakým způsobem, např. že bude společně s tetou v bytě ještě s dalšími dětmi, že se v bytě střídají dvě tety vždy po týdnu, následně mu řekneme něco málo o každém dítěti, vysvětlíme, že děti u nás chodí do školy, MŠ, tetě v domácnosti pomáhají s úklidem, nakupováním, vařením, pečením, že tetu poslouchají.
Dále se dítě dozvídá, do kterých zájmových kroužků může docházet, že jezdí s tetou na výlety, mohou jej navštěvovat kamarádi, rodina atd.
Teta je dítěti vždy k dispozici, zejména v situacích, se kterými si dítě neví rady.
Svůj problém, případně stížnost může sdělit kterémukoliv pracovníkovi zařízení. Uvedeme i další možnosti podávání stížností – Schránka podnětů a stížností.
Dítěti vysvětlujeme, že s ním bude teta v bytě plánovat činnosti a přání, kterých by chtělo dosáhnout.
Par. 42, odst. 2, písmeno d), zákona 359/99 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
Jestliže do zařízení přijde dítě samo (bez doprovodu zákonného zástupce, pracovníka OSPOD, pracovníka soudu), vyplníme s ním Záznam o přijetí dítěte na vlastní žádost a dítě přijmeme. (příloha č. 24).
Příjem probíhá v bytě, do kterého se dítě umisťuje, nebo v kanceláři sociální pracovnice.
Podle místa bydliště dítěte kontaktujeme neprodleně příslušný OSPOD. Pokud se nám s OSPOD nepodaří zkontaktovat, nahlásíme přijetí dítěte Policii ČR. Pokud se od dítěte nedozvíme základní informace o bydlišti, zákonných zástupcích, kontaktujeme OSPOD místně příslušný zařízení - ÚMČ Brno – Líšeň.
Sociální pracovník OSPOD je povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení PO, pokud nelze do doby, do níž musí o PO rozhodnout soud, zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem v zařízení (citace 42, odst. 2, pís. b), zákona 359/99 Sb. – výklad zákona).
Jestliže zákonní zástupci nesouhlasí s umístěním dítěte do zařízení, je podán příslušným OSPOD návrh na předběžné opatření (PO). I v tomto případě jsou zákonní zástupci dítěte obeznámeni se všemi právy a povinnostmi, které se na ně vztahují s umístěním jejich dítěte, a to ze strany OSPOD i zařízení – volná citace zákona 359/99 - § 42.
Pokud se podaří zajistit souhlas zákonných zástupců s umístěním dítěte do zařízení, podepisují tyto dokumenty: Souhlasy s úkony (fotografování, škola, zdravotní souhlas a souhlas s psychologickou péči pro dítě).
Zákonný zástupce obdrží Pravidla Klokánku.
Jestliže zákonní zástupci nesouhlasí s umístěním dítěte do zařízení a je vydáno PO o svěření do zařízení, žádáme pracovníka příslušného OSPOD o spolupráci s dodáním potřebných dokladů dítěte (rodný list, průkaz zdrav. pojišťovny dítěte atd.)
Pokud zákonní zástupci nejsou schopni tyto doklady obstarat (ztratili je apod.), žádáme o jejich vystavení též příslušný OSPOD, zdravotní pojišťovnu atd. - dle příslušného dokladu.
Dále je zařízení povinno neprodleně od umístnění dítěte v zařízení zaslat příslušnému OSPOD Hlášení o přijetí dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc (příloha č. 4).
Následně OSPOD posílá vyjádření o důvodnosti umístění (příloha č. 5) a to do 8 dnů ode dne doručení Hlášení o přijetí dítěte do zařízení (§42g).
Par. 42, odst. 2, písmeno c), zákona 359 /99 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí.
Příjem probíhá na základě žádosti zákonného zástupce.
Příjem probíhá v bytě, do kterého se dítě umisťuje, nebo v kanceláři sociální pracovnice.
Se zákonným zástupcem sepisujeme tyto náležitosti:
V případě že žádají oba rodiče, žijící ve společné domácnosti, kteří nemají soudním rozhodnutím upraven výkon rodičovské odpovědnosti, sepisuje se Dohoda pouze s jedním z rodičů. Je-li přítomen i druhý rodič, je seznámen s provozem a pravidly Klokánku. V případě jeho nepřítomnosti je informován o umístění dítěte prostřednictvím OSPOD, zařízení mu zasílá příkaz k Úhradě příspěvku za pobyt a péči.
Od zákonných zástupců k přijetí požadujeme již zmíněné potřebné doklady k přijetí. Pokud zákonní zástupci nejsou schopni tyto doklady obstarat (ztratili je apod.), žádáme je o jejich dodatečné doložení. Pokud se tak nepodaří, žádáme o jejich vystavení příslušný OSPOD, zdravotní pojišťovnu atd. - dle příslušného dokladu.
Dále je zařízení povinno neprodleně od umístnění dítěte v zařízení zaslat příslušnému OSPOD Hlášení o přijetí dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc.
Následně OSPOD posílá vyjádření o důvodnosti umístění a to do 8 dnů ode dne doručení Hlášení o přijetí dítěte do zařízení (§42g).
Nesouhlas druhého rodiče s umístěním do ZDVOP
K umístění dítěte do péče ZDVOP na základě žádosti zákonného zástupce postačuje, aby písemnou Dohodu o svěření dítěte uzavřel jeden z rodičů, který je nositelem rodičovské odpovědnosti k dítěti a ve své rodičovské odpovědnosti není soudem nijak omezen. Ačkoliv jeho druhý rodič dítěte, který je rovněž jeho zákonným zástupcem, nesouhlasí s umístěním dítěte do péče ZDVOP, není tento nesouhlas překážkou k tomu, aby zařízení sjednalo Dohodu pouze s jedním rodičem. Tento závěr vyplívá ze skutečnosti, že každý z rodičů je oprávněn vykonávat rodičovskou odpovědnost a zastupovat dítě v plném rozsahu, aniž by k tomu byl nezbytný souhlas druhého rodiče.
ZDVOP, které uzavřelo platnou Dohodu s jedním z rodičů, nesmí zásadně bez souhlasu tohoto rodiče předat dítě rodiči, který s pobytem dítěte ve ZDVOP nesouhlasí a domáhá se předání dítěte do své péče.
Bez souhlasu rodiče, který se ZDVOP uzavřel Dohodu o umístění, je ZDVO povinen předat dítě druhému rodiči nebo jiné určené osobě pouze na základě vykonatelného rozhodnutí soudu.
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, Par. 42, odst. 2, písmeno b), zákona 359/99 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí.
OSPOD nám musí předat jeho písemnou žádost o umístění dítěte do našeho zařízení + originál souhlasu zákonného zástupce s umístěním dítěte do zařízení.
Pracovník OSPOD je povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení PO, pokud nelze do doby, do níž musí o PO rozhodnout soud, zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem v zařízení (citace 42, odst. 2, písm. b), zákona 359/99 Sb.).
Pokud OSPOD nepodá dostatek informací o rodině a dítěti, je možné s dítětem dle jeho možností a schopností sepsat vstupní list.
Příjem probíhá v bytě, do kterého se dítě umisťuje, nebo v kanceláři sociální pracovnice, dle zhodnocení situace.
Pokud je zákonný zástupce k dispozici podepisujeme, Souhlasy s úkony, a předáváme Informace pro rodiče (Pravidla Klokánku Brno). Pokud zákonný zástupce není u příjmu přítomen, žádáme v této věci spolupráci s OSPOD.
Jestliže zákonní zástupci nesouhlasí s umístěním dítěte do zařízení, žádáme pracovníka příslušného OSPOD o dodání potřebných dokladů k přijetí (kopii rodného listu dítěte, průkaz ZP, očkovací průkaz dítěte, občanský průkaz dítěte staršího 15 let, potvrzenou bezinfekčnost od lékaře, popřípadě zdravotní způsobilost k nástupu do zařízení).
Dále je zařízení povinno neprodleně od umístnění dítěte v zařízení zaslat příslušnému OSPOD Hlášení o přijetí dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc.
Při příchodu dítěte do zařízení se snažíme společně s tetou navodit přátelskou atmosféru.
Následně dítěti ve spolupráci s tetou vysvětlujeme chod zařízení a seznamujeme ho s jednotlivými činnostem.
Teta je dítěti vždy k dispozici, zejména v situacích, se kterými si dítěte neví rady. Svůj problém, případně stížnost může sdělit kterémukoliv pracovníkovi zařízení.
Dítěti vysvětlujeme, že s ním bude teta v bytě plánovat činnosti a přání, kterých by chtělo dosáhnout.
Celý příjem probíhá s ohledem na aktuální situaci dítěte, jeho schopností, věk, komunikativnost apod.
Par. 42, odst. 2, písmeno a), zákona 359/99 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí.
Dítě je přijato na základě rozhodnutí soudu
Příjem probíhá v bytě, do kterého se dítě umisťuje, nebo v kanceláři sociální pracovnice.
I v tomto případě jsou zákonní zástupci dítěte obeznámeni se všemi právy a povinnostmi, které se na ně vztahují s umístěním jejich dítěte, a to ze strany OSPOD i zařízení.
Prostřednictvím příslušného OSPOD (případně od zákonných zástupců, jsme-li s nimi v kontaktu) si zajistíme doklady potřebné k přijetí dítěte a dokumenty k podpisu (bezinfekčnost apod.).
Pokud OSPOD nepodá dostatek informací o rodině a dítěti, je možné s dítětem dle jeho možností a schopností sepsat vstupní list.
Následně je sepsán s osobou, která dítě přivedla, Záznam o předání dítěte jinou osobou než zákonným zástupcem (příloha č. 23).
Forma dohody:
Dohoda se vyhotoví ve 3 výtiscích. Jeden výtisk obdrží zákonný zástupce, druhý výtisk bude součástí spisu dítěte a třetí výtisk se odesílá na krajský úřad jako podklad pro výplatu státního příspěvku.
Kdo uzavírá smlouvu:
Kde se uzavírá smlouva:
1) osoba s omezenou či zbavenou způsobilostí k právním úkonům:
Nejprve je třeba zjistit, zda nemá rodič omezená rodičovská práva, rodičovskou zodpovědnost. Tuto informaci se snažíme zjistit od pracovníka OSPOD, dle místa trvalého bydliště dítěte, telefonickým rozhovorem.
Pokud má rodič omezenou způsobilost k právním úkonům, tak by v takovém případě musel uzavřít Dohodu druhý rodič nebo poručník dítěte.
Je tedy třeba vždy zvážit, čeho se omezení způsobilosti týká a s ohledem na toto omezení pak můžeme realizovat konkrétní domluvy a aktivity.
2) rodič dítěte, které není svěřeno do jeho péče:
Rodič, jemuž není dítě svěřeno do péče, zůstává stále jeho zákonným zástupcem, pokud není omezen nebo zbaven rodičovské zodpovědnosti nebo nemá omezenou způsobilost k právním úkonům. Může tedy uzavřít Dohodu.
3) nesouhlas druhého rodiče s umístěním do ZDVOP:
K umístění dítěte do péče ZDVOP na základě žádosti zákonného zástupce postačuje, aby písemnou Dohodu o svěření dítěte uzavřel jeden z rodičů, který je nositelem rodičovské zodpovědnosti k dítěti a ve své rodičovské zodpovědnosti není soudem nijak omezen. Ačkoliv jeho druhý rodič dítěte, který je rovněž jeho zákonným zástupcem, nesouhlasí s umístěním dítěte do péče ZDVOP, není tento nesouhlas překážkou k tomu, aby zařízení sjednalo Dohodu pouze s jedním rodičem. Tento závěr vyplývá ze skutečnosti, že každý z rodičů je oprávněn vykonávat rodičovskou zodpovědnost a zastupovat dítě v plném rozsahu, aniž by k tomu byl nezbytný souhlas druhého rodiče (§ 34 a § 36 zákona o rodině).
ZDVOP, které uzavřelo platnou Dohodu s jedním z rodičů, nesmí zásadně bez souhlasu tohoto rodiče předat dítě rodiči, který s pobytem dítěte ve ZDVOP nesouhlasí a domáhá se předání dítěte do své péče.
Bez souhlasu rodiče, který se ZDVOP uzavřel Dohodu o umístění, je ZDVOP povinen předat dítě druhému rodiči nebo jiné určené osobě pouze na základě vykonatelného rozhodnutí soudu.
DOHODA OBSAHUJE:
Přílohy dohody
Ke změně Dohody může dojít na základě žádosti zákonného zástupce, se kterým je dohoda sepsaná nebo na základě žádosti zástupce zařízení. Změna Dohody se uskuteční písemným dodatkem k Dohodě.
Na základě žádosti zákonného zástupce, který dítě umístil do zařízení a se kterým byla sepsána dohoda o přijetí dítěte do zařízení, může dojít k ukončení pobytu dítěte a následnému zrušení dohody (příloha č. 6 či 7).
Není možné, aby byla Dohoda o umístění dítěte sepsána s jedním zákonným zástupcem a s druhým byla ukončena! Dohodu musí ukončit stejný rodič, který ji uzavřel.
Dohoda může pozbýt platnosti uplynutím zákonné možné délky pobytu na tuto formu přijetí, tj. 3 měsíce od umístění.
Pokud byla Dohoda podepsaná při přijetí dítěte oběma rodiči, stejně tak musí být podepsané její zrušení; tedy oběma rodiči.
Dohodu lze opakovaně uzavřít na další maximálně 3 měsíce jen s předběžným písemným souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Ředitelka zařízení, případně její zástupce, odmítne uzavřít dohodu v případech, že:
Vždy se snažíme odmítnutému žadateli doporučit jiná možná řešení, např. jiný Klokánek, jiný ZDVOP, dům na půli cesty, diagnostický ústav, SVP, dětský domov, psychiatrická léčebna, ubytovna, azylový dům pro matky s dětmi, navázání spolupráce s neziskovou organizací apod. Pokud má o to žadatel zájem, vyhledáme a předáme mu kontakty na požadovanou další instituci.
V případě souhlasu zákonného zástupce může být dítě umístěno v zařízení po dobu 6 měsíců. Jestliže si rodiče v průběhu 6 měsíců neupravili podmínky, lze dobu pobytu dítěte prodloužit v případě, že si rodiče prokazatelně upravují své poměry, k tomu je nutná zpráva OSPOD o prokazatelnosti (případně zpráva naše).
Doba pobytu v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců.
Délka pobytu dítěte v zařízení 3 měsíce. Doba může být prodloužena o další 3 měsíce na základě nové žádosti zákonného zástupce s předchozím souhlasem OSPOD. Žádost zákonného zástupce musí být písemná.
Výchovné opatření dle §13a zákona č. 359/99 Sb.
Dítě může pobývat v zařízení 3 měsíce. Doba může být ve výjimečných případech prodloužena (v případě, že rodič či jiná odpovědná osoba si prokazatelně upravují podmínky tak, aby mohli převzít dítě do osobní péče), celková doba nesmí přesáhnout 6 měsíců.
PO dle zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (§74, 76, 76a)
Doba je určena rozhodnutím soudu.
V případě PO podle § 76a odst. 1 o.s.ř. je třeba hlídat, zda došlo k prodloužení doby trvání do 1 měsíce od vykonatelnosti PO a zároveň zda bylo v této věci zahájeno u soudu také řízení ve věci samé.
Soudní rozhodnutí dle § 971 odst. 2 občanského zákoníku
Soud může svěřit dítě do péče ZDVOP nejdéle na 6 měsíců, a to pouze z přechodných důvodů. Ustanovení se vztahuje výhradně na rozhodnutí soudů vydaná v období od 1. 1. 2014.
V případě souhlasu zákonného zástupce může být dítě umístěno v zařízení po dobu 6 měsíců. Jestliže si rodiče v průběhu 6 měsíců neupravili podmínky, lze dobu pobytu dítěte prodloužit v případě, že si rodiče prokazatelně upravují své poměry, k tomu je nutná zpráva OSPOD o prokazatelnosti (případně zpráva naše).
Doba pobytu v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců.
Proces plánování s dítětem je realizován v průběhu celého pobytu dítěte v zařízení.
K plánování průběhu pobytu, k čemu by pobyt dítěte měl směřovat, slouží individuální plán ochrany dítěte (dále jen IPOD). IPOD se plánuje buď na kratší nebo delší dobu, viz příloha č. 27 a 28). IPOD dítěte popisuje, co budeme s dítětem dělat (např. příprava na MŠ, ZŠ, kroužky, trávení volného času, spolupráce s odbornými pracovníky aj.).
ZDVOP ve spolupráci s dítětem, se zákonným zástupcem nebo s orgánem sociálně právní ochrany (OSPOD) projedná požadavky, očekávání, cíle a účel pobytu dítěte v zařízení. Toto vždy formuluje v souladu s nejlepším zájmem dítěte a výkonem SPOD.
ZDVOP je povinen vypracovávat plán sociálně-právní ochrany dítěte umístěného v zařízení.
KDO plánuje
Na přípravě IPOD se může podílet:
ZDVOP má pro vytváření, koordinaci průběhu a vyhodnocování naplňování IPOD pro každé dítě určeného zaměstnance (sociálního pracovníka). Jedná se vždy o tzv. klíčového pracovníka dítěte – sociálního pracovníka, který má dítě v průběhu pobytu na starost (administrativa, podávání zpráv, povinnosti podle SPOD aj.). Maximální počet dětí na 1 sociálního pracovníka je 10.
Jaký MÁ být ipOD
KDY PLÁNUJEME
Je-li zřejmé, že se bude jednat o krátkodobý pobyt, tj. do 1 měsíce (např. na dobu hospitalizace rodičů aj.), bude IP zaměřen jen na základní oblasti a bude mít jednoduchou, stručnou podobu.
Půjde-li o pobyt delší, pak bude IP vytvořen nejdéle do 30 dní, na základě informací z IPOD OSPOD, se kterým se pracovníci ZDVOP seznámí.
CÍL IPOD
PRŮBĚH PLÁNOVÁNÍ
Sociální pracovnice při vytvoření cílů podporuje dítě, vytváří možnosti pro vyjádření zákonných zástupců i OSPOD.
Cíle lze v průběhu pobytu měnit.
Jde o vytvoření kroků, dle individuálních možností dítěte a jeho zákonných zástupců, včetně časového horizontu, kdy má být cíl splněn. Zároveň se stanoví, kdo se bude na plnění cílů podílet a jakým způsobem.
Dítě je seznámeno s účelem pobytu ve ZDVOP a s cílem, ke kterému by pobyt dítěte mimo rodinu měl směřovat. Vše je formulováno s ohledem na věk a rozumové schopnosti dítěte.
Pro stanovení cílů či jednotlivých kroků je možné využít tzv. případovou konferenci, které se zúčastní zákonní zástupci, nebo osoby pečující o dítě, dítě, OSPOD, zástupce ZDVOP.
Po společném určení osobního cíle dítěte se sepíše Individuální plán ochrany dítěte (viz příloha 27 a 28). Může být pouze v elektronické podobě, je to „živý“ materiál, se kterým se pracuje.
V případě, že se potřeby, zájmy dítěte aj. v průběhu pobytu změní, je potřeba ve spolupráci s dítětem, jeho zákonnými zástupci či pracovníky OSPOD pracovat na aktualizaci cíle, či cíl přehodnotit, popřípadě úplně změnit.
V průběhu plánování se může objevit mnoho nečekaných událostí, které mohou být příčinou toho, že cíl nelze realizovat a tudíž je nutnost původní cíl pozměnit nebo zcela změnit. Cíle se mění na základě nových událostí, změn, postojů, situací, potřeb.
K průběžnému zhodnocení dochází zpravidla za 1 – 3 měsíce.
K ukončení IP dochází zpravidla při ukončení pobytu dítěte v zařízení. Zainteresované osoby společně zhodnotí celý proces, zda byl cíl splněn či nesplněn a z jakého důvodu.
Změna sociálního pracovníka či pečující osoby o dítě
Za tvorbu IPOD je zodpovědná sociální pracovnice (klíčová pracovnice dítěte), která má na starost maximálně 10 dětí v zařízení.
Pokud dojde ke změně sociální pracovnice, seznámí se nový pracovník se spisovou dokumentací, se stanoveným IPOD aj. Dojde též k seznámení s osobami, které se podílejí na tvorbě IPOD.
V případě změny pečující osoby - „tety“, dojde k seznámení tety s materiály souvisejícími s dítětem – Denní záznamy tet, IPOD dítěte aj.
V průběhu pobytu dítěte v zařízení může dojít k významným změnám v jeho životě. Takových situací může být několik, budou postupně doplňovány. Může se jednat například o:
Je-li to možné a je-li volná kapacita MŠ v Brně - Líšni, je dětem zajištěno, aby mohly toto zařízení navštěvovat, pokud se tak už neděje. O docházku do školky usilujeme vždy u dětí předškolního věku.
Je-li dítě k docházce do MŠ přijato, je o tom informováno. Dle možností školky poté dojde společně s dítětem k prohlídce školky. O termínu nástupu je dítě informováno od tety, která ho na nástup připravuje – samostatné oblékání, používání příboru, samostatné používání toalety apod., kupuje s ním věci do školky atd.
Následná docházka dítěte do školky je konzultována s pedagogy. Dítě není k docházce nijak nuceno.
Pokud přijme do zařízení dítě, které je školou povinné a nedocházelo do ZŠ v Brně, zajistíme pro něho po dobu pobytu docházku v nové škole. Klokánek Brno se nejčastěji obrací na ZŠ Masarova 11, která je místně příslušná. Je-li třída, kam by dítě mělo nastoupit, plně obsazena či jiné okolnosti nedovolují přijetí dítěte, jsou osloveny další základní školy v okolí. Před nástupem do ZŠ se jdeme společně do školy s dítětem podívat, aby se seznámilo s novým prostředím, lidmi.
Je-li to možné, zůstává dítě ve své původní škole (pokud je v dojezdné vzdálenosti od Klokánku).
Blíží-li se ukončení povinné školní docházky, je s dítětem intenzivně hledáno následné vzdělávání. Snažíme se plně zapojovat do této činnosti zákonné zástupce dítěte.
Dítě má právo vybrat si školu a obor, o který by mělo zájem. Neví-li, jsou mu zajištěny různé informační materiály. Pokud má o to dítě zájem, je mu zprostředkován kontakt se školní psycholožkou nebo výchovnou poradkyní, která může provést např. test studijních předpokladů a dítě vést požadovaným směrem.
S dítětem jsou navštěvovány různé školy, v den otevřených dveří, společně jsou zjišťovány informace o oborech aj. Pokud je škola, kterou si dítě vybralo v jiném městě, po dohodě s rodiči je možné zajistit dítěti internát.
Jde-li o dítě mladší 15 let, je dívka informována o naší povinnosti informovat o jejím těhotenství PČR a OSPOD.
Jde-li o dívku starší 15 let, je informována o možnostech řešení – nechat si dítě u sebe, zajistit pro dítě náhradní rodinou péči, zajistit dítěti péči biologického otce, umístit dítě do zařízení, interrupce, anonymní porod. Dívce vždy vysvětlíme, že je třeba situaci řešit a že je vhodné zapojit do jednání zákonné zástupce a OSPOD.
Po dobu těhotenství má dívka podporu tety, případně sociální pracovnice, je vedena k návštěvám příslušných lékařů, je jí umožněna návštěva porodnice aj.
Po porodu je postupováno tak, jak bylo dohodnuto. Je-li to možné, může matka s dítětem zůstat v Klokánku.
Má-li se stát umístěný chlapec otcem, je s ním postupováno obdobně. Je informován o možnostech řešení, nabídnuta pomoc nejen jemu, ale i matce dítěte.
Dozví-li se pracovnice zařízení, že se dítěti narodil sourozenec, je o tomto dítě při vhodné situaci a vhodným způsobem informováno. Říci mu vše může samozřejmě rodič, kterému se dítě narodilo. Neučiní-li tak, může ho pak informovat sociální pracovnice, pracovnice OSPOD, případně psycholožka.
Je možné, že se dítě bude ptát, proč může být sourozenec doma, zda půjde dítě také mimo rodinu aj. Na otázky je dítěti odpovídáno dle skutečnosti, nejsou sdělovány věci, které nejsou jasné, zřejmé. Bude-li dítě chtít a bude-li to možné, pak bude dohodnuta schůzka s rodičem, který dítěti zodpoví jeho otázky. V úvahu přichází také konzultace s pracovníkem OSPOD.
Dítěti nejsou sdělovány detaily, které by ho zbytečně zatížily, např. že se matka o dítě nestará aj.
Vždy musí být brán ohled na věk dítěte, informováno musí být srozumitelně a jasně, s ohledem na jeho věk.
Bude-li dítě požadovat kontakt se sourozencem, nebude mu v tom nijak bráněno.
Dozví-li se pracovnice zařízení, že dítěti zemřela blízká osoba, je o tomto dítě citlivě, s ohledem na jeho věk, informováno. Pokud dítě prvně neinformuje osoba ze širší rodiny, měla by to být nejlépe psycholožka, která s ním bude následně pracovat. Případně sociální pracovnice, pracovnice OSPOD. Dítěti je vždy nabídnuta pomoc psychologa.
Během pobytu dítěte v zařízení můžeme zjistit, že dítě bylo obětí trestného činu nebo že spáchalo trestný čin. Dítě je informováno, s ohledem na věk a jeho vyzrálost, o naší povinnosti informovat PČR v některých případech.
Některé děti jsou do zařízení dovezeny přímo z PČR. I s nimi je následně hovořeno o tom, co se bude dít, zda budou muset na PČR nebo za ním někdo přijde atd.
Musí-li dítě navštívit policejní služebnu, musí-li na výslech mimo zařízení, absolvovat znalecké posudky aj., je mu nabídnut doprovod sociální pracovnice.
O návštěvě policie v zařízení je dítě vždy informováno.
Oba rodiče mají právo na informace o dítěti – v jakékoliv formě, v intervalu, na kterém se dohodneme.
Rodičům sdělujeme informace o dítěti vždy na jejich žádost.
Rodiče dítěte jsou informováni vždy, je-li třeba souhlasu zákonného zástupce nebo dojde-li k porušení pravidel Klokánku závažným způsobem (např. útěk dítěte, požití alkoholu či drog apod.).
Může nastat situace, že se dítě svěří pracovníkovi Klokánku a požádá ho, aby informace považoval za důvěrné a nepředával je rodičům. V takovém případě je s dítětem hovořeno o tom, zda je třeba rodiče informovat, např. porušení pravidel Klokánku závažným způsobem, těhotenství dítěte aj. Pokud ano, vedeme dítě k tomu, aby tak učinilo, nabídneme mu k tomu naši pomoc a podporu.
Je-li dítě přijato na Dohodu se zákonným zástupcem, pak rodič v Dohodě vymezí, jaké další osoby (např. druhý rodič, sourozenci, prarodiče, další příbuzní, sousedé atd.) mohou být o pobytu dítěte informovány.
Chce-li se informovat o dítěti osoba, kterou rodič v dohodě nevymezil, nemohou být této osobě podány žádné informace o dítěti.
Pokud je dítě do zařízení svěřeno na žádost OSPOD či soudním rozhodnutím, tak cizím osobám informace o dítěti neposkytujeme. Odkazujeme je na příslušný OSPOD.
FOD je osoba pověřená MPSV výkonem sociálně-právní ochrany dětí podle § 48 a následujících zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a v důsledku toho má následující povinnosti:
OSPOD je informován vždy, dle místa trvalého bydliště dítěte. Klokánek je povinen zaslat Hlášení o přijetí dítěte (viz příloha č. 4); vyžádat si potvrzení důvodnosti pobytu pro účely výplaty státní příspěvku (viz příloha č. 5). Po ukončení pobytu je na OSPOD zasláno Hlášení o ukončení pobytu (příloha č. 8).
Pracovník Klokánku se dohodne s příslušným pracovníkem OSPOD, jak často a v jaké formě si budou předávat informace. Zprávy obsahují důležité informace ohledně pobytu dítěte – adaptace, školní prospěch, chování, kontakty s rodinou, spolupráce s rodiči, naplňování IPOD (individuální plán ochrany dítěte) apod.
OSPOD vždy informujeme o dítěti na jeho žádost.
Zařízení Klokánek má vypracovanou nabídku služeb, včetně podmínek jejich poskytování a povinností zájemce vyplývající z užívání služby v podobě informačních letáků – pro veřejnost (příloha č. 17) a pro odborníky (příloha č. 18). Tyto jsou poskytovány rodičům, pracovníkům OSPOD, veřejnosti i jiným organizacím, které se o službu zajímají, které s námi spolupracují atd.
Pro děti, zejména menší, obsah služeb a péče vysvětluje a dojednává teta nebo sociální pracovník. Ty dítěti vysvětlují vše spojené s jeho pobytem v zařízení, jsou mu oporou a plně k dispozici. Více viz Pravidla pro děti, odstupňována dle věku dítěte – příloha č. 15.
Laická a odborná veřejnost, potenciální zájemci o službu, orgány OSPOD, soudy, lékaři a další se mohou o Klokánku dozvědět také prostřednictvím:
Informace o službě poskytuje zařízení zájemci takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byly srozumitelné a zájemce se mohl rozhodnout, zda nabízené služby využije či nikoli.
Informace vždy podáváme s ohledem na věk a vyspělost dítěte i osob, které s dítětem přichází, doprovází jej.
Číslo pohotovostního telefonu 792 226 334 je veřejně přístupné a objevuje se na všech propagačních a jiných materiálech zařízení. Pohotovostní telefon je 24 hodin k dispozici zájemcům o službu. Pohotovostní telefon má zpravidla na starost sociální pracovník zařízení.
Předškolní a školská zařízení - rodiče jsou srozuměni se zajištěním předškolní a školní docházky. Předškolním a školním zařízením poskytujeme pouze takové informace o dítěti, které běžně vyžadují od ostatních zákonných zástupců jiných dětí.
Psychologové – rodiče jsou informováni o spolupráci s psychologem, psycholog obdrží vždy jen nutné informace ke své činnosti.
Lékaři obdrží vždy jen nutné informace ke své činnosti, tedy ohledně zdravotního stavu dítěte.
Úřad práce – úřad práce je informován o přijetí (i propuštění) dítěte do (ze) zařízení, z důvodu podání žádosti o přídavek na dítě (nebo jeho ukončení).
Volnočasové aktivity:
Sociální pracovníci:
Tety:
Ředitelka zařízení:
Psycholožka zařízení:
Informování v době nepřítomnosti
V případě krátkodobé nepřítomnosti sociálního pracovníka zastoupí kterýkoli jiný přítomný sociální pracovník. V případě dlouhodobější nepřítomnosti sociálního pracovníka (např. dlouhodobá pracovní neschopnost) může ředitelka zařízení rozhodnout o změně sociálního pracovníka. O této skutečnosti je znovu potřeba informovat všechny osoby, které jsou do případu zainteresovány.
V případě nepřítomnosti ředitelky zařízení poskytuje informace zástupce ředitelky.
Péče o dítě v zařízení může být ukončena plánovaně nebo může skončit náhle. V průběhu pobytu může dojít i k významné změně v životě dítěte a rodiny, která nesouvisí s odchodem ze zařízení.
12.1.1 Plánovaný návrat dítěte domů
Důvody pro ukončení pobytu dítěte ze strany zařízení:
Důvody pro ukončení pobytu dítěte ze strany zákonného zástupce:
Má-li být ukončen pobyt dítěte v zařízení, je se všemi zúčastněnými osobami vždy předem jednáno – se zákonnými zástupci, s pracovníky OSPOD. Vždy je zjišťován názor dítěte.
Je-li zřejmé, že se dítě vrátí zpět do své rodiny, je s ním o tomto hovořeno. Dítě informuje sociální pracovnice. Také je informována teta, která o dítě pečuje, aby s ním o návratu mohla v případě jeho zájmu hovořit, pomohla mu sbalit osobní věci aj.
Dítě se rozloučí ve školském zařízení, pokud někam docházelo a zařízení bude měnit po odchodu z Klokánku.
Rodině je nabídnuta spolupráce se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi, usoudí-li pracovnicí, že by rodina potřebovala tuto službu.
Přechod dítěte do NRP je vždy plánovaný. Ve spolupráci s OSPOD je totiž známo, že se dítěti bude hledat náhradní rodina, že se nebude moci vrátit zpět domů. O tom dítě informuje psycholog, během konzultací.
Vše koordinuje OSPOD. My vykonáváme kroky, na kterých se s OSPOD dohodneme – např. zajištění zprávy od ošetřující lékařky, návštěva psychologa, podání zprávy o chování dítěte v Klokánku, zajištění zprávy ze školy aj.
Ohledně kontaktu dítěte s náhradní rodinou je postupováno dle instrukcí OSPOD.
Po seznámení dítěte s náhradní rodinou je ve spolupráci s OSPOD dohodnuta návštěva v náhradní rodině, následně delší pobyt. Pracovníci Klokánku s dětmi sdílejí radosti a zážitky od „nových rodičů“. Společně se těší na další setkání apod.
Opět platí, že sociální pracovnice Klokánku i tety se zajímají o názory dítěte. Pokud se dítě vyjadřuje o NRP negativně, je OSPOD neprodleně informován, případně je o pomoc požádána psycholožka.
Je-li zřejmé, že bude dítě v Klokánku do 18 let věku dítěte, je s ním hledána možnost následného bydlení, vzdělávání, práce. Pokud má dítě zájem, může se zúčastnit kurzů na přípravu samostatného života (např. Život nanečisto) - téma domácnost, finance, vztahy, práce.
Může-li se dítě vrátit domů, je s rodiči zavčas předem jednáno o tom, že se dítě vrátí po zletilosti domů, aby si do té doby zařídilo vše potřebné.
Nemůže-li se dítě vrátit domů, je s ním hovořeno o možnostech pobytu v jiných zařízeních – dům na půli cesty, azylový dům aj. S dětmi pak vytypované zařízení navštíví sociální pracovnice, která se dítěti věnuje, aby dítě získalo jasnou představu o tom, jak to v zařízení vypadá, funguje, co bude potřebovat atd. S dítětem může být navštíveno několik zařízení, aby mělo možnost volby. Pokud dítě nechce již do žádného zařízení, pomáháme mu zajistit vhodný podnájem.
Při dovršení zletilosti dítěte je mu nabídnuta pomoc s přestěhováním, předem je zařízen například běžný účet, výplata důchodu na jméno dítěte, jednání na úřadu práce o podpoře pro dítě aj., případně pomoc s materiálním vybavením nové domácnosti.
Dítě umístěné v zařízení může být přemístěno do zařízení jiného na základě pravomocného soudního rozhodnutí. Po dohodě s OSPOD je zajištěn převoz dítěte do zařízení. Může tak učinit OSPOD, případně i my.
Žádá-li si přesun dítěte zákonný zástupce, který dítě umístil do zařízení na základě dohody, je s ním ukončen pobyt na základě Zrušení dohody, následně si převezme osobní věci a zařídí přesun dítěte jinam.
Přechod dítěte do jiného zařízení může vzniknout z iniciativy Klokánku – např. dítě má výchovné problémy, které jsou s ním opakovaně řešeny ve spolupráci s dalšími odborníky (psycholog, PPP, SVP aj.), ale nedochází k požadované změně, dítě opakovaně uteklo ze zařízení aj. Dítě je srozuměno s tím, že když nebude respektovat pravidla zařízení, bude muset zařízení opustit. Je-li dítě umístěno mimo zařízení na návrh Klokánku, je dítě o tomto kroku předem informováno sociální pracovnicí nebo ředitelka zařízení, která mu vysvětlí důvody, které k podání návrhu vedou.
Klokánek má možnost obrátit se na soud i sám a podat k soudu návrh na umístění dítěte do jiného zařízení.
Dítě může být přesunuto do jiného ZDVOP v souladu se zákonem č. 359/99.
Dítě je o změně zařízení vždy předem informováno od sociální pracovnice, případně psycholožky či pracovnice OSPOD. Je žádoucí na danou situaci dítě připravit. Pokud je dostatek času, můžeme domluvit se zařízením, kam bude dítě přemístěno, jeho prohlídku, seznámení se s novými dětmi, účast na společné akci s novým zařízením apod.
Je-li s rodiči uzavřena Dohoda o umístění dítěte, mají rodiče právo ukončit pobyt dítěte, kdykoliv to uznají za vhodné.
Výjimečně přichází v úvahu konkludentní ukončení dohody o umístění dítěte, nevrátí-li zákonný zástupce dítě z vycházky nebo návštěvy. Toto je možné jen tehdy, je-li dítě umístěno do zařízení na základě dohody se zákonným zástupcem. V takovém případě je s rodiči dohodnuto převzetí osobních věcí dítěte a dokladů, o situaci je informován OSPOD.
Rodině je nabídnuta spolupráce se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi, usoudí-li pracovnicí, že by rodina potřebovala tuto službu.
Pokud by však dítě bylo návratem domů ohroženo, informujeme orgán sociálně-právní ochrany dětí, který má možnost podat návrh k soudu na vydání předběžného opatření o umístění, resp. ponechání dítěte v zařízení.
Dokumentace v zařízení je soubor všech písemností, které se vztahují k tomu, jakým způsobem a komu konkrétně je sociálně-právní ochrana poskytována.
Dokumentace v zařízení je vedená jak v listinné, tak i v elektronické podobě.
Vedení a evidence písemné i elektronické dokumentace o klientech spočívá v zaznamenávání a ukládání informací o klientech bezprostředně souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany (záznamy v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření – § 49 odst. 10 písm. b) zákona o SPOD), a to včetně osobních a citlivých údajů – § 57 odst. 3 zákona o SPOD. S vedením dokumentace souvisí tyto úkony:
Založení spisu = proces vzniku dokumentace klienta v okamžiku, kdy je zahájena spolupráce
Uzavření spisu = proces ukončení vedení dokumentace klienta v okamžiku ukončení spolupráce Zapůjčení spisu = dočasné a odůvodněné předání spisu jiné osobě, než je zaměstnanec ZDVOP
Nahlížení do spisové dokumentace a pořizování kopií ze spisu = například za účelem prostudování některých obsahů dokumentace apod. (originál či jeho ověřená kopie zůstávají součástí spisové dokumentace; kopie může být ověřena buď úředně, nebo postačí kopie pořízená zaměstnancem ZDVOP přímo z originálu; výčet osob oprávněných nahlížet do spisové dokumentace je v souladu s právní úpravou zákona o SPOD)
Odmítnutí žádosti o nahlédnutí do spisu = v odůvodněných případech a v souladu s pravidly pro vedení dokumentace
Archivace a skartace dokumentace = způsob uložení spisové dokumentace po ukončení spolupráce s klientem a uzavření spisu a úplné vyřazení spisu z evidence i z archivu (informace o archivačních a skartačních postupech jsou v souladu s platnými právními předpisy v této oblasti).
Dokumentace dítěte je založena ode dne jeho nástupu k pobytu. Každé dítě je vedeno jednotlivě, v samostatném spisu. V případě sourozenců je však obvykle jeden spis a sourozenci jsou vedeni každý pod svým evidenčním číslem (tzv. KB, viz číslování spisové dokumentace). Při opakovaném přijetí stejného dítěte v brzké době, lze pokračovat ve spisu avšak s novým označením KB.
Pokud je dítě opakovaně přijato, ale rozmezí mezi příjmy je delší například než dva roky, je založen spis nový s novým označením KB. Na přední straně desek spisu je číslo spisu, jméno dítěte/dětí, datum narození, rodné číslo, datum přijetí a propuštění a celkový počet dní strávených v Klokánku.
Každý spis má vlepený spisový přehled a vložen list nazvaný záznam o průběhu pobytu ve ZDVOP, kde sociální pracovnice zaznamenává nejdůležitější události dítěte v průběhu pobytu v Klokánku.
Záznamy musí být vedeny srozumitelně a jasně.
Dokumentace dítěte SPOD obsahuje:
Rodná čísla dětí jsou evidována ve zvláštní tabulce, která je založena do rychlovazače v tištěné podobě.
Zvlášť se také evidují měsíční platby rodičů (úhrady příspěvků na pobyt a péči dítěte) ve ZDVOP.
Stránky jednotlivých dokumentů jsou číslovány arabskými číslicemi. Eurosložka s dokumenty je zařazena na konci spisu.
Pokud se spis obsáhlý, založí se spis další. Pokračující spis navazuje v číslování stran. Spisy jsou následně označeny na předních deskách I., II. díl atd. To, že spis má pokračování se označí i v textu na konci spisového přehledu a v záznamu o průběhu pobytu u původního spisu a na začátku spisového přehledu pokračujícího spisu.
Číslování spisové dokumentace
Číslem dokumentace se rozumí evidenční číslo případu/dítěte/klienta, které se zjistí z Evidenční knihy příjmů a propuštění. Každý spis se značí evidenčním číslem dítěte, ve formátu KB XX/RR, kde XX je pořadové číslo dítěte přijatého v konkrétním roce a RR je poslední dvojčíslí daného roku (např. KB 12/14 – dvanácté dítě přijaté v roce 2014 do Klokánku Brno).
Vedení elektronické spisové dokumentace
Elektronickou podobu dokumentace vede sociální pracovník.
Každý sociální pracovník má k dispozici svůj pracovní počítač. Všechny počítače jsou zabezpečeny hesly proti přístupu neoprávněných osob. Jednotlivé elektronické složky jsou označeny jménem dítěte.
Při přijetí dítěte do zařízení teta zavede Sešit se jménem dítěte, kde zapisuje důležité informace kolem dítěte, které se během dne udály. Sešit je součásti spisové dokumentace dítěte, při ukončení pobytu se společně zakládá do archivu.
Zároveň teta zakládá i zdravotní deníček dítěte, kde teta uvádí veškeré změny zdravotního stavu – onemocnění, bolesti, odborná vyšetření, úrazy, medikace (průběh léčby, změna léků apod.).
Tety do Pracovních sešitů zapisují informace:
Sešit je uložen v uzamykatelné skříni. Do Sešitu děti nenahlíží, a to s ohledem na časté citlivé údaje. Střídající teta si při nástupu do služby vždy Sešit pročte, aby věděla okolnosti kolem dítěte v předcházejícím týdnu.
Záznamy ze Sešitu využívá dále sociální pracovnice, která jej pravidelně pročítá a čerpá z něj informace do zpráv pro OSPOD, soud apod.
Sociální pracovníci vedou v listinné podobě evidenci dětí umístěných v zařízení dle jednotlivých let.
Každé přijetí dítěte je řádně evidováno v Evidenční knize příjmů a propuštění, ve které je uvedeno:
Evidence hlášení o přijetí a hlášení o propuštění:
Hlášení o přijetí a hlášení o propuštění se chronologicky zakládají do pořadače.
Statistiky zařízení:
Zařízení na konci každého kalendářního roku zpracovává statistiku pro zřizovatele - centrála FOD v Praze. Statistické přehledy se vyhotovují rovněž na žádost státních subjektů.
Do spisové dokumentace SPOD může nahlížet:
Zákonní zástupci a jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte (nebo jejich zástupci na základě písemně udělené plné moci) mohou písemně požádat zařízení o nahlédnutí do spisové dokumentace a činit si z ní výpisy.
Kopie záznamů ze spisu je možná po dohodě se sociální pracovnicí, je učiněna v kanceláři Klokánku. Kopie není možná u těch materiálů, které jsou označeny za důvěrné, z běžných záznamů sociální pracovnice a Sešitu tet. Kopie lze pořídit ze zprávy k soudu, na OSPOD, lékařské zprávy, vysvědčení dítěte, rozhodnutí o přijetí do MŠ/ZŠ/SŠ atd. za úplatu dle zákona 634/2004 Sb. O státních poplatcích.
Zařízení musí do 8 dnů ode dne, kdy osoba požádá sociální pracovnici o nahlédnutí do spisové dokumentace, sdělit, zda žádosti o nahlédnutí do spisové dokumentace vyhoví nebo nikoliv.
Sociální pracovnice žadateli sdělí, od kdy a kde je možné do spisové dokumentace nahlédnout, žadateli sděluje přesný termín, kdy se k nahlédnutí dostaví.
Spisovou dokumentaci připravuje k nahlédnutí žadateli sociální pracovnice (klíčový pracovník dítěte) nebo zástupce klíčového pracovníka (ten má v takovémto případě na přípravu spisové dokumentace 10 dnů).
O zamítnutí nahlédnutí do spisu rozhodne zařízení tehdy, pokud by žádala osoba, která není oprávněna do spisu nahlédnout. Dále rodiči, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti nebo jeho výkon rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven. O zamítnutí k nahlédnutí je udělán záznam s odůvodněním do spisu dítěte. Zamítnutí k nahlédnutí se sděluje ústně, na vyžádání osoby lze předat písemný záznam.
Po celou dobu nahlížení do spisové dokumentace musí být přítomen klíčový pracovník dítěte nebo ten, kdo ho zastupuje.
Nahlédnout se může pouze do listinné formy spisové dokumentace.
Dítě má nárok na informace ze spisové dokumentace SPOD. Má možnost se seznámit s oficiálními dokumenty - s rozsudkem soudu, zprávami pro OSPOD, ze škol apod. Do pracovních záznamů tet nemá přístup. Pokud dítě o nahlédnutí do spisu požádá, sociální pracovnice nebo její zástupce spisovou dokumentaci připraví k nahlédnutí dítěti. Doba přípravy dokumentace k nahlédnutí je 7 dnů, ve výjimečných případech může být prodloužena na 14 dnů (např. z provozních důvodů aj.).
Zapůjčení spisové dokumentace a její odnesení mimo ZDVOP lze pouze oprávněným institucím (krajský úřad, soud, policie ČR)
O nahlédnutí do spisu bude učiněn záznam do spisové dokumentace dítěte, kde bude poznamenáno, kdo do spisu nahlížel, kdy, případně jeho připomínky k dokumentaci.
Předávání sešitu Pracovní záznamy dítěte mezi pečujícími osobami (tetami):
Pracovní sešit se předává v týdenních intervalech dle toho, jak se mění služby tet v daném bytě. Je nutné, aby se tety sešly a zkonzultovaly události z předcházejícího týdne. Střídající teta se vždy seznámí se záznamy v daných dokumentech z předešlého týdne.
Stejně tak se stane při zastupování tet v době jejich dovolených či nemoci tetou z jiného bytu nebo tzv. suplující tetou. Vždy se musí podrobně seznámit s výše uvedenou dokumentací dětí.
Předávání spisové dokumentace při nepřítomnosti či ukončení pracovního poměru sociálního pracovníka:
V případě krátkodobé nepřítomnosti sociálního pracovníka zastoupí kterýkoli jiný přítomný sociální pracovník. V případě dlouhodobější nepřítomnosti sociálního pracovníka (např. dlouhodobá pracovní neschopnost) může ředitelka zařízení rozhodnout o změně sociálního pracovníka. O této skutečnosti je znovu potřeba informovat všechny osoby, které jsou do případu zainteresovány.
V případě ukončení pracovního poměru sociálního pracovníka v zařízení:
Sociální pracovník předá spisovou dokumentaci novému sociálnímu pracovníkovi s podáním veškerých důležitých informací týkajících se případu. Nový sociální pracovník se s případem podrobně seznámí.
Pracovníci jsou odpovědní za to, že je dokumentace vždy zajištěna před manipulací ze strany osob neoprávněných do dokumentace nahlížet.
Dokumentace se uchovává v uzamykatelné skříni. Přístup do dokumentace má sociální pracovnice a ředitelka zařízení.
Dokumentace v bytě tet je taktéž uzamčena.
Spisová dokumentace je ukončena odchodem dítěte ze zařízení. Po ukončení spisu je dokumentace uložena a zabezpečena v uzamykatelných skříňkách v archivu. Podléhá Skartačnímu řádu (příloha č. 29).
Stížnost je vyjádření nespokojenosti, jejímž obsahem jsou informace pro zlepšení kvality a způsobu poskytované služby.
Stížnost může podat dítě, zákonný zástupce (jím pověřená osoba), pracovníci v zařízení, občan samostatně. Vůči tomu, kdo podá stížnost, nemohou být vedeny sankce a nelze jej trestně stíhat.
Děti jsou při příjmu do zařízení seznámeny s pravidly zařízení, upravující chod zařízení, jejich práva a povinnosti, odstupňované dle věku – viz příloha č. 15.
Dále jsou informovány o možnosti podání stížnosti ústně a písemně (formou informativního letáčku - příloha č. 36) při příjmu. Rodiče a další osoby jsou informovány formou textu Informace pro rodiče, který při nástupu dítěte do zařízení obdrží (viz příloha č. 20) a dále jsou jim k dispozici Pravidla pro podávání stížnosti (viz příloha 39).
DĚTI
Děti si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Děti si mohou stěžovat tetě nebo sociálnímu pracovníkovi. Pokud si dítě stěžuje jinému pracovníkovi, ten tuto stížnost postoupí dále podle posloupnosti v první větě (tzn. vždy nadřízenému pracovníkovi, na kterého se stížnost vztahuje).
Dítě může stížnost poslat písemně na adresu zařízení nebo sepsanou stížnost předat kterémukoliv zaměstnanci Klokánku, který ji předá některému z výše uvedených pracovníků.
Pro písemné stížnosti může v zařízení sloužit Schránka podnětů a stížností (u vchodu na zahradu).
Dítě si může také zvolit zástupce, který bude ve věci stížnosti jednat za něj, tento zástupce může být kterýkoliv pracovník zařízení, rodinný příslušník, pracovník OSPOD či jiná osoba (učitelka,…).
ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI A JIMI POVĚŘENÉ OSOBY
Zákonní zástupci si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Zákonní zástupci si mohou stěžovat tetě, sociálnímu pracovníkovi, ředitelce, zástupci ředitelky. Pokud si zákonný zástupce stěžuje jinému pracovníkovi zařízení, ten tuto stížnost postoupí dále podle (tzn. vždy nadřízenému pracovníka, na kterého se stížnost vztahuje).
Zákonný zástupce může stížnost poslat písemně na adresu zařízení nebo sepsanou stížnost předá kterémukoliv zaměstnanci Klokánku, který jí předá některému z výše uvedených pracovníků.
Písemná stížnost by měla obsahovat tyto náležitosti: jméno osoby, která stížnost podává (pokud nejde o anonymní stížnost), datum podání, předmět stížnosti, způsob, jakým chce být o vyřízení stížnosti informován (písemně na adresu, osobně aj.).
DALŠÍ OSOBY
Další osoby si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Další osoby (pracovníci jiných organizací a institucí, příbuzní dítěte, kteří nemají právo na informace o dítěti, cizí lidé, učitelé ve škole, lékař aj.) si mohou stěžovat tetě nebo sociálnímu pracovníkovi, případně nadřízenému pracovníka, na kterého se stížnost vztahuje. Pokud si další osoba stěžuje jinému pracovníkovi, ten tuto stížnost postoupí dále podle posloupnosti v první větě (tzn. vždy nadřízenému pracovníkovi, na kterého se stížnost vztahuje).
Schránka podnětů a stížností je kontrolována a vybírána sociálním pracovníkem 1x týdně. Je umístěná v přízemí zařízení, u vchodu na zahradu.
Stížnosti jsou zapisovány do Knihy stížností, která se nachází v kanceláři ředitelky zařízení.
V knize se uvádí:
Anonymní stížnost podána osobně (stížnost, kdy stěžovatel přijde do zařízení a přeje si zůstat v anonymitě, nebo neuvede jméno).
Povinnost pracovníka, jemuž je stížnost tlumočena, je zacházet s ní, jako by byla anonymní (stěžovatel si přeje být anonymizovaný). Anonymní stěžovatel si může vybrat kterékoliv pracovníka v zařízení, ke kterému má důvěru, a tomu stížnost sdělit. Tento pracovník stížnost předá sociálnímu pracovníkovi nebo ředitelce (opět s ohledem na předmět stížnosti).
Pokud osoba neuvede způsob, jak chce být o vyřízení stížnosti vyrozuměna, není to možné. Pokud ano, bude jí vyrozumění zasláno/předáno.
Anonymní stížnost podána písemně (stížnost, kdy si stěžovatel přeje zůstat v anonymitě nebo neuvede své jméno).
Ze stížnosti není možné určit pisatele. Na takovýto typ stížnost nelze odpovědět, pokud si pisatel nepřeje odpovědět nějakým konkrétním způsobem (odpověď na anonymizovaný e-mail).
Ze stížnosti lze určit pisatele, ten však deklaruje potřebu zůstat v anonymitě, zejména vůči některým pracovníkům zařízení. Takováto stížnost se anonymizuje a to vymazáním údajů, které by vedly k určení pisatele. Zapíše se do Knihy podnětů a stížností.
Oprávněnými osobami, které stížnosti vyřizují, jsou sociální pracovníci a ředitelka zařízení (v případě dlouhodobé absence ředitelky může pověřit k vyřízení stížnosti spadající do její kompetence svého zástupce). Sociální pracovníci mohou vyřizovat stížnosti, které se týkají pouze stížnosti dětí. Ostatní stížnosti, zejména stížnosti na pracovníky zařízení či na chod zařízení, vyřizuje ředitelka Klokánku nebo předsednictvo FOD.
Stížnost je vyřízena do 30 kalendářních dnů, ze závažných důvodů (např. nemoc pracovníka) do 60 kalendářních dnů. V případě postoupení stížnosti předsedkyni FOD může být lhůta pro vyřízení stížnosti prodloužena až na 60 kalendářních dnů, přičemž do 30 kalendářních dnů je stěžovatel obeznámen se započetím řešení stížnosti.
Pokud je stěžovatel s výsledkem vyřízení stížnosti od předsednictva FOD nespokojen, může stížnost podat na nezávislou instituci k prošetření.
Forma oznámení výsledku o vyřízení stížnosti kopíruje formu podání stížnosti, nepřeje-li si ve svém podání stěžovatel výslovně jinak (např. maminka dítěte napíše dopis do zařízení, že se jí nelíbí, že Honzík nejí maso. Stěžuje si, že mu teta maso nevaří. Ve své stížnosti vyjadřuje přání, že by si ráda o tom pohovořila s ředitelkou zařízení).
Dle závažnosti pochybení jsou pak rozlišována pochybení menšího charakteru a pochybení charakteru většího. Tato jsou definována mírou a intenzitou porušení pravidel služby. Pochybení nižší závažnosti mají pak za následek napomenutí či snížení odměn. Závažná pochybení mohou vést až k rozvázání pracovního poměru.
V případě písemné stížnosti dítěte je postup při řešení stížností obdobný jako při ústní.
V případě ústní, písemné, elektronické či telefonické stížnosti zákonného zástupce. Tyto stížnosti řeší ředitelka zařízení. Po podrobném prošetření je proveden zápis do Knihy stížností. Stížnosti se vyřizují individuálně, podle jejich obsahu a závažnosti. S nápravnými opatřeními jsou seznámeny obě strany.
Při osobním předání podnětu se snaží pracovník dodržovat následující principy komunikace, které lze mnemotechnicky vyjádřit zkratkou NVVP:
Stížnosti se vyřizují individuálně podle jejich obsahu a závažnosti. S jejich vyřízením, s případnými nápravnými opatřeními jsou prokazatelně seznámeny obě strany – stěžovatel toto stvrdí podpisem.
Veškeré podněty a stížnosti je nutno zaznamenat do Knihy stížností, kterou vede ředitelka zařízení.
Stížnost na ředitelku zařízení řeší předsednictvo FOD.
Děti
Stížnosti dětí řeší vždy sociální pracovnice zařízení
Dítě si může stěžovat na tetu, na jiné pracovníky, na chod zařízení. Ve všech případech se sociální pracovník snaží důsledným šetřením zjistit, zda je stížnost dítěte oprávněná či neoprávněná. V případě neoprávněné stížnosti provede zápis do Knihy stížností. Dítěti vysvětlí důvody neoprávněnosti stížnosti. V případě, že sociální pracovník shledá stížnost jako oprávněnou, provede nápravná opatření a zapíše do Knihy stížností.
Ústní i písemnou stížnost dítěte na tetu (strava, zákaz TV, zákaz PC, zákaz oblíbené činnosti, zasahování do práv dítěte, nevhodné oslovování dítěte, ponižování, nepřiměřené trestání, strašení aj.) řeší sociální pracovník. Pracovník dítě vyslechne a pohovorem s ním se snaží zjistit oprávněnost jeho stížnosti. Pokud pracovník dojde k závěru, že by stížnost mohla být oprávněná, pohovoří o situaci popsané dítětem s tetou. Následně se pracovník snaží sjednat nápravu a to vysvětlením situace mezi oběma stranami (dítětem a tetou) a sjednáním nápravy ze strany tety (teta zakazuje dítěti chodit ven, ve vnitřních pravidlech zakazovat dítěti chodit ven je nepřípustné, v tomto případě pracovník tetu odkáže znovu na vnitřní pravidla a požádá ji, aby situaci s dítětem napravila, tzn. přehodnotila tento zákaz na mírnější formu zákazu).
Vždy je důležité zaměřit se na to, proč dítě jde se stížností za námi, jakou to má příčinu. Dle tohoto pak zvážit, zda je vhodné řešit stížnost v přítomnosti tety nebo ne.
Přibližně 1x za měsíc probíhají plánované konzultace s dětmi, které vede psycholožka. Ta může rozhodnout, zda bude konzultace s dětmi ve skupině nebo zda s každým dítětem zvlášť. S dětmi hovoří o tom, jak jsou v zařízení spokojené, zda by chtěli v zařízení něco změnit, zda se jim něco nelíbí atd.
Nápravná opatření mohou být dále následující:
Pokud se jedná o pochybení tety – pohovorem, výtkou, případně upozorněním, že pokud by teta nezměnila výchovné postupy, může to vést k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
V případě, že si dítě přeje být anonymizováno (nechce, aby se o jeho stížnosti teta dověděla), řeší pracovník stížnost obdobně, ovšem bez toho, aby dítě vyšlo z anonymity. Pracovník dítě vyslechne a pohovorem s ním se snaží zjistit oprávněnost jeho stížnosti. Pokud stížnost nebude oprávněná, pracovník s dítětem probere jeho povinnosti a sdělí mu, jaké má teta možnosti, když on své povinnosti neplní.
Pokud sociální pracovník dojde k závěru, že by stížnost mohla být oprávněná, pohovoří si o situaci popsané dítětem s tetou a to následovně.
Citlivě uvědomí tetu, že s ní potřebuje něco řešit. Čas a místo řešení s tetou domlouvá v závislosti na přítomnost dítěte v bytě (celá věc se obvykle řeší v bytě). Znovu s ní probere vnitřní pravidla týkající se povinnosti dítěte a možnosti tety na ně výchovně reagovat. Při diskusi s tetou zvažuje dostatečnost pravidel, v případě, že se ukáže, že jsou nedostatečná, je to podnět k jejich změně. V případě, že teta nepřiměřeně výchovně zasáhla, je použita pouze domluva.
V případě, že by se jednalo o hrubé porušení práv dětí, informuje o tomto pracovník ředitelku zařízení. Pracovník vždy zapíše stížnost do Knihy stížností.
Zákonní zástupci (jimi pověřené osoby)
V případě stížností zákonných zástupců (jimi pověřených osob) se postupuje následovně:
Stížností zákonných zástupců řeší vždy vedoucí zařízení. Zákonný zástupce si může stěžovat na zařízení obecně, na tetu, na sociální pracovnice, na jiného pracovníka zařízení, na poskytování sociálně právní ochrany. Ve všech těchto možnostech je nutné šetřením zjistit, zda-li je stížnost oprávněna. Pokud ano, tak je nutné zajistit nápravná opatření a následně o tomto provést zápis do Knihy stížností. V případě neoprávněné stížnosti ředitelka zařízení provede pouze zápis do Knihy stížností.
Zákonní zástupci (nebo jimi pověřené osoby) jsou se zápisem a s celým vyřízením stížnosti ústně či písemně seznámeni.
Další osoby (pracovníci jiných organizací a institucí, jiní příbuzní dítěte, kteří nemají právo na informace o dítěti, cizí lidé, učitelé ve škole, lékař aj.)
V případě stížností dalších osob (bez pověření zákonných zástupců) se postupuje následovně:
Stížnosti řeší vždy ředitelka zařízení.
Další osoby si mohou stěžovat na zařízení obecně (celkově na chod zařízení), na pracovníky zařízení, na poskytování sociálně právní ochrany.
V případě, že si stěžovatel stěžuje na pracovníky zařízení (tetu, sociální pracovnici, aj.), ředitelka zařízení prošetří, zda-li je stížnost oprávněna či nikoli. Pokud stížnost oprávněná není, provede se zápis do Knihy stížností. V případě, že je stížnost oprávněná, provedou se nápravná opatření a taktéž se záležitost zapíše do Knihy stížností.
Stejně se postupuje v situaci, kdy je stížnost namířena obecně na zařízení.
Stěžovatel obdrží pouze obecnou odpověď.
Pracovníci zařízení
V případě stížností zaměstnanců zařízení se postupuje následovně:
Stížnosti řeší vždy ředitelka zařízení, pokud se netýká přímo jí (v takovém případě o stížnosti rozhodují její nadřízení, tedy předseda Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk, DiS., případně předsednictvo FOD).
Pracovníci zařízení si mohou stěžovat na provoz zařízení či na konkrétního pracovníka. U obou možností se postupuje následovně. Ředitelka zařízení šetřením zjistí, zda je stížnost oprávněná či nikoli. V případě neoprávněné stížnosti provede zápis do Knihy stížností. V případě oprávněné stížnosti následují nápravná opatření a zápis do Knihy stížností.
Pokud je stěžovatel nespokojen s vyřízení stížností
Pracovníci Klokánku předkládají stížnost na vyřízení stížnosti ředitelce zařízení, popřípadě jejímu zástupci.
Jestliže ani pak není stěžovatel s vyrozuměním spokojen, je stížnost postoupena předsedovi FOD Janu Vaňkovi, DiS., popřípadě jeho zástupci. Stěžovatel bude vyrozuměn stejně jako u běžné stížnosti.
Při nespokojenosti s vyřízení stížnosti předsedou FOD se stěžovatel může odvolat na adresu Magistrátu hlavního města Prahy nebo Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Kontaktní adresy pro stížnosti a podněty
Ředitelka zařízení (popř. určený zástupce)
Marcela Bublová Hana Vávrová, DiS.
FOD Klokánek Brno FOD Klokánek Brno
Michalova 4 Michalova 4
628 00 Brno 628 00 Brno
724 567 515 724 567 002
marcela.bublova@fod.cz hana.vavrova@fod.cz
Předseda FOD
Jan Vaněk, DiS.
Fond ohrožených dětí
Na Poříčí 6
110 00 Praha 1
724 667 683
Orgán registrující sociální služby, orgán vydávající pověření SPOD
Magistrát hlavního města Prahy Krajský úřad Jihomoravského kraje
odbor správních činností ve zdravotnictví oddělení sociálně-právní ochrany dětí
a sociální péči
Charvátova 145/9 Žerotínovo nám. 449/3
110 00 Praha 1 601 82 Brno
236 004 139 54165 1158
Zařízení má vymezeno, k jakým situacím by mohlo dojít a má připraveny postupy pro řešení těchto situací. Tyto postupy jsou shrnuty zejména v následujících manuálech:
Zařízení zajišťuje, že s postupy jsou odpovídajícím způsobem seznámeni všichni pracovníci a jsou vytvořeny podmínky, aby byli schopni postupy použít. Pracovníci podpisem ztvrzují seznámení (viz příloha č. 34).
Při přijetí jsou v nezbytném rozsahu přiměřeným způsobem informováni i umístěné děti, jejich rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu a další osoby dítěti příbuzné nebo blízké.
Je vedena „Evidence mimořádných událostí“, odpovědný pracovník za evidenci je ředitelka zařízení, případně jí jiný pověřený pracovník – viz příloha č. 35.
V případě zjištěné mimořádné, nouzové situace se pracovník vždy obrátí na ředitelku zařízení, případně na jejího zástupce. Pokud to není možné (hrozí časová prodleva, není možnost telefonovat), musí se pracovník rozhodnout, jak bude postupovat, dle metodických pokynů. Pokud situace není popsána, pak se pracovník rozhoduje podle zásady: 1. záchrana života dětí a svého, 2. záchrana majetku. Po události pracovník informuje ředitelku zařízení, která se bude situací zabývat, nejdéle do 30 dní ji metodicky upraví.
Zápis o situaci bude proveden ve spisové dokumentaci dítěte sociální pracovnicí + v sešitu Pracovní záznamy dítěte.
Vždy je třeba mít na paměti bezpečí všech dětí a pracovníků!
Pracovníci se snaží všem rizikovým situacím předejít. Některým může předejít tak, že si zajistí přítomnost další osoby u jednání – např. pokud dítě nebo rodič byli při jednání problémoví, agresivní, pokud je třeba dítěti sdělit nepříjemnou informaci.
Někdy je možné využít přítomnost a pomoc psychologa či jiného odborníka, nebo osoby blízké dítěti.
Podstatou kontroly je zjistit skutečný a aktuální stav v organizaci, příčiny daného stavu a pomoci zaměstnancům vykonávat činnost co nejefektivněji. Kongrola slouží k tomu, aby se zjistilo, co se daří a co naopak nefunguje, kdo zadané úkoly plní a kdo ne.
Kontrolu provádí vedoucí pracovník, případně jím pověřená osoba.
Vedoucí pracovník kontroluje:
Kontroly jsou prováděny pravidelně a to následovně:
Zařízení má několik různých nástrojů ke kvalitě poskytované sociálně-právní ochrany, jimiž získává zpětnou vazbu od dětí, zákonných zástupců i spolupracujících subjektů.
Pracovník, zejména psycholožka zjišťuje spokojenost dětí v průběhu jejich pobytu (rozhovor).
Rozhovor je zaměřen na tyto oblasti:
Prostředí, strava, soužití s dalšími dětmi, chování dalších dětí
Péče o děti dodržování pravidle dětmi, tetou
O rozhovoru je učiněn písemný záznam pracovníkem, který pohovor vedl.
V případě, že by dítě bylo ochotno poskytnout informace písemně, pracovník příjme jakékoliv písemné podání od dítěte během pobytu.
Zpětná vazba od zákonných zástupců
Pracovník, zejména sociální pracovnice nebo ředitel zařízení zjišťuje od zákonných zástupců spokojenost s péčí o děti a průběh jejich pobytu formou rozhovoru (rozhovor).
Zákonný zástupce má možnost podat stížnost, buď ústní nebo písemnou formou. Písemnou stížnost lze zaslat poštou, vhodit do schránky Stížností a podnětů popřípadě ji osobně předat do rukou ředitelky zařízení. Viz standard číslo 14.
Podnět je připomínka s návrhem řešení dané skutečnosti. Další nápad na činnost, rada, co zlepšit, nad čím se zamyslet – podnět je podáván ústně nebo písemně.
Připomínka je podání klienta na skutečnost, která ho nijak nepoškodila. Může být podána každému zaměstnanci zařízení. Zaměstnance ji může vyřešit sám. Není nutný písemný záznam.
Zjištěné informace dále zařízení využívá k případným změnám s cílem zkvalitnění pobytu.
Zpětnou vazbu od spolupracujících organizací a institucí získáváme formou osobního či telefonického pohovoru při vzájemné spolupráci, případně písemnou výzvou o vyjádření se ke spolupráci. Došlá vyjádření následně zakládáme do složky Evaluace činnosti.
Nejméně 1x ročně dochází ke zhodnocení práce jednotlivých pracovníků. Při ní dochází mj. i k dotazování na fungování ZDVOP, na postřehy zaměstnanců.
Po absolvování delší souvislé praxe je zhodnoceno nejen fungování praktikanta v zařízení, ale i jeho postřehy směrem ke ZDVOP, na postřehy zaměstnanců..
V přízemí budovy je umístěna uzamykatelná schránka, do které mohou děti, zákonní zástupci a jiné osoby vhazovat své připomínky a podněty. Schránka je vybírána 1x týdně sociálními pracovnicemi. Informace jsou vyhodnocovány a zpracovány. Podněty jsou zapisovány do Knihy podnětů a stížností, která se nachází v kanceláři ředitelky.
V knize se uvádí:
Všechny podněty, včetně anonymních
Datum podání,
Kdo podal
Jakou formou
Čeho se týkalo
Kdo a kdy to vyřídil
Výsledek vyřízení
Zakládají se do ní písemná podání.
Viz. Standard č. 1.
Otázky, které pracovník klade, musí být uzpůsobeny věku a rozumovému vývoji dítěte. Je vhodné používat spíše otevřené otázky, povzbuzovat a motivovat dítě, aby volně odpovídalo o svém životě. Pracovník již má zpravidla informace o dítěti a jeho životě od dospělých osob, to mu umožňuje vhodně volit otázky, zejména na citlivá témata jako je vlastní rodina dítěte, minulost dítěte, pobyt dítěte v ústavním zařízení atd.
Příklady otázek:
Pro sběr dat může být u některých dětí vhodné použít dotazník. Osvědčený je zejména dotazník založený na nedokončených větách, které dítě volně dokončuje.
Příklady vět:
Dotazník by měl začínat vždy jednoduššími otázkami typu: „Moje oblíbená barva je….“ Postupně může přejít k otázkám na pocity, myšlenky, náročnější témata. Závěr dotazníku by měl být opět spíše pozitivně laděný.
Předcházení: Vhodný výběr dětí v bytě. Poučení tety.
Řešení: Zjištění příčiny nespokojenosti.
Hledání možného řešení.
Výběr řešení, naplánování realizace, pokud realizace není možná, poskytnout jiná řešení.
Dohoda – ústní/písemná
Předcházení: Vysvětlení dítěti, proč jsou léky tak důležité (zmírňují bolesti, teplotu).
Řešení: Zjištění příčiny, proč dítě odmítá léky.
Hledání alternativního řešení, konzultace s lékařem a dítětem s cílem najít řešení situace (změna medikace...).
Poučení o možných důsledcích.
Dohoda – ústní / písemná
Předcházení: Vysvětlení dítěti, že pokud nebude jíst, může onemocnět, bude slabé, nebude se moci věnovat svým oblíbeným aktivitám.
Řešení: Pohovor s dítětem cílený na zjištění příčiny, proč dítě odmítá stravu.
Hledání alternativního řešení.
Poučení o možných důsledcích, možné nevolnosti a žaludečních potížích, případně až hospitalizaci.
Dohoda – ústní / písemná
Předcházení: Vysvětlení dítěti, že hygiena je důležitá, zavést pravidelný denní režim hygieny (každé ráno a večer si čistit zuby, večer se osprchovat/okoupat, před jídlem si mýt ruce.
Řešení: Pohovor s dítětem cílený na zjištění příčiny, proč odmítá koupel.
Hledání alternativního řešení, vysvětlení, proč je důležité pravidelně se koupat, čistit si zuby.
Poučení o možných důsledcích zanedbané hygieny - vyrážky, kožní potíže, zubní kazy.
Dohoda – ústní / písemná
Pokud má do rozhodování dítěte vstoupit další osoba (teta), mělo by se jednat o případ závažného rozhodování, jehož následky při špatné volbě mohou vést k ohrožení dítěte nebo k ohrožení ostatních lidí. Zařízení přejímá část zodpovědnosti za to, co se bude dít.
Zařízení má povinnost zajistit fyzické bezpečí dítěte i přes jeho zjevný nesouhlas. V rámci profesionálního přístupu jsou dány pracovníkům (tetám) určité mantinely, jejichž překročení by vedlo k porušení práv dítěte, případně k ohrožení či zneužití dítěte.
Děti jsou v každodenním životě omezeny v realizaci řady svých práv a svobod (např. právo si vybrat, kdy a co chci jíst, uvařit si jídlo – teta vaří v určitou hodinu a jídlo, na kterém se s dětmi domluví společně).
Existuje aktuální etická hranice omezování osobních svobod, kterou musíme v naší činnosti stále měnit tak, abychom zaručili maximálně možné naplnění práv u konkrétních dětí.
Opatření omezující pohyb dítěte v zařízení = výchovná opatření a opatření na ochranu zdraví dětí.
Povinnosti zařízení před použitím opatření omezujícího pohyb:
Podmínky použití opatření omezujících dítě:
Pravidla použití opatření omezujícího pohyb - zařízení má povinnost zvolit nejdříve mírnější opatření, která mohou zabránit nebezpečnému jednání!
Mezi opatření omezující děti patří:
[1] podle § 10 odst. 4 zákona o sociálně právní ochraně dětí
[2] podle § 53 zákona o sociálně-právní ochraně dětí
[3] podle § 128 občanského soudního řádu
[4] podle § 367 a 368 trestního zákoníku
[5] podle § 8 a násl. trestního řádu
